12.4.2014 (-3, slunečno, +5) vernisáž
Vrána k vráně sedá
Opodál se páslo veliké stádo vepřů. A zlí duchové ho prosili: „Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!“ On jim řekl: „Jděte!“ Tu vyšli a vešli do vepřů; a hle, celé stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a zahynulo ve vodách. Mt 8,30-32
Včera jsme opustili učedníky v nepříjemné situaci. Přistáli na místě, které se zdálo být velice klidné a bezpečné. Když už se těšili na odpočinek, vyřítili se proti nim dva muži posedlí démony.
Učedníci se v takové situaci s Ježíšem ocitli poprvé. Stojí celí zkoprnělí a bojí se o život. Nejsou si jistí, že to Ježíš zvládne: „Opodál se páslo veliké stádo vepřů. A zlí duchové ho prosili: ‚Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!’ On jim řekl: ‚Jděte!’ Tu vyšli a vešli do vepřů; a hle, celé stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a zahynulo ve vodách“ (Mt 8,30-32).
V téhle zprávě je vidět Boží smysl pro humor. Když se Ježíš střetává s démony, kteří jsou považováni za symbol zla, pase se opodál stádo vepřů. Pro Žida byl vepř odjakživa symbolem nečistoty. Proto Ježíš, když popisuje ve svém podobenství o marnotratném synu pád tohoto mladíka, řekne, že se nakonec uchytil jako pasák vepřů. Říká tím, že už nemohl padnout hlouběji, když vepřům závidí i jejich žrádlo.
Démoni se na Ježíše obracejí s prosbou: „Pane, pošli nás do toho stáda vepřů!“ Chtějí se před ním ukrýt mezi prasaty. Vůbec jim nevadí, jak smrdí. Dokonce se zdá, že jim tam bude lépe než ve dvou posedlých mužích. Staré české přísloví říká, že „vrána k vráně sedá…“ Tak hluboký je pád démonů, kteří byli původně dobrými anděly, stvořenými Bohem.
Prorok Ezechiel mohl díky Boží milosti ve vidění spatřit původní podobu Lucifera. Bůh mu ukázal nádheru, kterou na počátku obdařil tohoto cheruba. Ezechiel tento úkaz popsal slovy: „Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy: rubínem, topasem, jaspisem, chrysolitem, karneolem, onyxem, safírem, malachitem a smaragdem. Tvé bubínky a flétny byly zhotoveny ze zlata; byly připraveny v den, kdy jsi byl stvořen“ (Ez 28,13). Vždy, když čtu tato slova, nemohu uvěřit, že tato nádherná bytost opustila tuto krásu a čistotu. Ale podle Bible je to fakt. Z Lucifera – nositele světla, z cheruba, který byl nazván synem Jitřenky, se stal démon, kníže tmy.
Démoni prosili Ježíše, aby mohli vstoupit do stáda vepřů. Chtěli se stát jedním tělem s prasaty. Když jim to dovolil, celé stádo se vrhlo střemhlav do moře. Pasáci vepřů nezachránili ani jedno zvíře… Ježíš je mocnější než kníže zla. Musí ho poslechnout i démoni.
Na Matoušově vyprávění mě zaráží jedna skutečnost: vůbec se nezmiňuje o tom, jak dopadli dva posedlí. Je tak uchvácen mocí svého Spasitele, že zapomíná na ty, kvůli kterým sem Ježíš vlastně připlul. Nepřišel, aby předvedl svou sílu. Přišel, aby zachránil dva muže, kteří propadli silám zla. Věděl, že oba dva touží po svobodě. Proto je zbavil jejich závislosti a nabídl jim novou šanci i budoucnost.
Pane, Ty máš úžasnou moc zahnat démony a rušíš mou závislost na silách zla. Díky za to.
VLASTIMIL FÜRST 12. DUBEN 2014 ZAMYŠLENÍ