26.5.2014 +4, polojasno, odpoledne bouřka, +9)
Život a kříž
Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. Mt 10,38.39
V evangeliích čtu často slova, o kterých si myslím, že jim Ježíšovi učedníci, když je poprvé slyšeli z úst svého Mistra, rozuměli úplně jinak než dnes my. Takovým textem jsme se zabývali poslední dva dny:„Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej“ (Mt 10,38.39).
Ježíš tato slova pronáší ještě před svou smrtí. Proto se v té chvíli jeho posluchačům nemohla vybavit událost, která se později odehrála na místě zvaném Golgota.
Všichni lidé na naší planetě mají jednu jistotu – na konci života je čeká smrt. Zatím se ještě nenarodil člověk, který by vlastní silou nebo svou moudrostí přemohl tohoto úhlavního nepřítele lidstva. Je smrt konečnou stanicí na naší životní cestě? Nebo se jí můžeme vzepřít?
Podle některých jsou vědci už jen krůček od objevení genu nesmrtelnosti. To je sice pěkné, ale kde mám záruku, že zrovna já, při mé smůle, nezemřu den nebo dva před tím, co bude tento gen objeven?
Pán Ježíš ve svém kázání říká, že máme dvě možnosti: buď život najít, nebo ho ztratit. Ztratím ho v případě, kdy se sobecky zaměřím jen sám na sebe, na své pohodlí a štěstí.
Už se vám stalo, že jste večer uvažovali o tom, kde jste ztratili celý den? Mně se to občas stává v neděli. Ráno si přispím, pak si chvíli pustím televizi. Po vydatném obědě si zdřímnu a najednou je večer. Celý den pak končím s pocitem, že jsem ho ztratil… Je tu ale druhá možnost. Mohu svůj den najít. Jak se to dělá? Ježíš chce, abych „vzal svůj kříž a šel za ním“.
Stále více lidí bojuje se svou smrtelností tím, že se snaží potlačit příznaky stárnutí. Plastičtí chirurgové mají žně po celý rok. Dokážou téměř zázraky. Lidé sobecky vydávají za krátké oddálení příznaků stáří více peněz, než kolik by bylo třeba k potlačení bídy na celém světě.
Na naší smrtelnosti se tím však nic nezmění. I s novým obličejem, dokonalými silikony nebo nádhernými bílými zuby nakonec skončíme v rakvi.
Jak mohu najít nejen dnešní den? Jak mohu z pomíjivého života přejít k životu věčnému? Ježíš chce, abych šel za ním a přestal se sobecky starat jen o sebe; abych žil tak jako On. Pavel napsal: „Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži“ (Fp 2,5-8).
Jako křesťan se nemusím bát toho, že jednou zemřu. Když se svou smrtelností přijdu k Bohu, naleznu skutečný život, a to ne jednou, ale už dnes.
Pane, děkuji, že dáváš smysl mému životu. Dej mi srdce, které se bude méně starat o vlastní pohodlí a více o záchranu těch, kteří zatím vlečou svůj kříž a nevědí, že ho mohou složit u Tvých nohou.
VLASTIMIL FÜRST 26. KVĚTEN 2014 ZAMYŠLENÍ