Zamyšlení na dnešní den 12.2.2013 (-9, nasněžilo 1 cm, sněžení přes den oteplení, -5)
Dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. Fp 2‚2.3
Buďte jedné duše
„Buďte jedné duše.“ Tento výrok jako by byl doplňkem k známému příběhu o prvních manželích lidské historie, Evě a Adamovi. Připomenu z něj alespoň kousek: „I řekl Hospodin Bůh: ‚Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.‘ … I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. Člověk zvolal: ‚Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.‘ Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem“ (Gn 2‚18—24)
„Budete jedním tělem,“ říká Bible manželům na svém začátku, „buďte jednou duší a jednoho myšlení,“ zní na jejím konci. To neznamená, že by každý z manželů ztratil své tělo, ztratil svou duši a své myšlení a zbylo by jen jedno veliké, společné. Znamená to, že člověk vlastně teprve nalezne sám sebe v tom, když se s druhým o to své sdílí. Když prožívá dynamiku mezi tím, že je s tím druhým jedno — a pak je náhle zase sám. A přece v něm ten druhý zůstává a on v něm. Zvláště to člověk pociťuje tehdy, když je druhému ku pomoci a když ten druhý je pomocí jemu. Smyslem manželství je přece tato dynamika vzájemnosti, kdy jsou ti lidé sami svoji — ale zároveň jsou také spolu. Ve společenství tělesném, duševním i duchovním vytvářejí totiž manželé novou kvalitu. Píše se o tom hned na první stránce Bible: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ Mystici různých dob toužili prožívat sjednocení s Bohem, zde je však ukázáno něco jiného: Člověk zrcadlí Boha vztahem ke druhému člověku, ke svému manželovi, ke své manželce. Obrazem Božím, plným člověkem, se stávají oba právě v této dynamice — tím, že jsou jedno a zajedno a současně jsou každý sám svůj. Mikuláš Vymětal
—————————————————————————————————————————————
Když člověk s člověkem se sdílí
když vztah tímto sdílením sílí
když dochází k vzájemnému vyladění
v tom spojení se jednotlivec mění
a jeho já je náhle více ty
v tom vyjádření je víc jednoty
než když se řekne jenom my
my dělá mocenské problémy
my si často staví svoji hlavu
a jen my touží být vždy v právu
ale co já a také ty
jak dobereme se jednoty
aniž ztratíme svou identitu
já pro tebe a ty pro mě jsi tu
a nad námi jako dar od Boha
klene se s duhou obloha
v mém já se tvé ty potkává
v té dynamice plnost nastává
a člověk v ženě a muži
odráží ve své kůži
pravdivý obraz Stvořitele
když dva se stanou jedním tělem
a také jednou duší
jak se patří a sluší…