K Tvým 52. narozeninám
(21.4.2012)
Není snadné žít ve světě,
je krutý k tvé duši dítěte,
které v tobě stále žije
a maminčiny melodie
do paměti máš zapsané,
už napořád tam zůstane
otisk toho, co bylo krásné
na dětství tvém a nevyhasne
tvá hvězda jasně zářivá,
kéž na duši tě zahřívá
vděčnost za život, který máš
a za nic na světě neprodáš
jediný okamžik svého bytí,
nenech se spoutat žádnou sítí
léček a nástrah tohoto světa,
právě teď požehnání shůry slétá
na hlavu tvoji skloněnou,
ať stojíš či jsi na kolenou,
buď jistý si, že tě vede Bůh
a touží, aby žádný dluh
nesvíral tě ve své pěsti,
není to jen otázka štěstí,
jde o tvé pevné rozhodnutí,
k němuž tě nikdo nedonutí
a které sám udělat máš a víš,
že nejen radost, ale i kříž
nese si každý v tomto světě,
jen na besedě, na výletě
jsme tady na příliš krátkou chvíli,
než od narození se život schýlí
a domněle spravedlivý konec
našeho divadla svůj zvonec
chystá si, aby zazvonil,
v tom ale není pravý cíl,
člověk je stvořen pro život věčný,
nádherný a nekonečný,
tak vezmi Boha za ruku,
jen on ti dává záruku,
že zpátky domů dovede tě,
i kdybys zabloudil v tomto světě,
který tě o radost často připravil,
a také v zápasech ubíral ti sil.
Jednou se všichni sejdeme zas spolu
na hostině u nebeského stolu…
(v Pomezí 22.4.2012)