Zamyšlení na dnešní den 31.3.2013 (-5, sněží,jak slíbili, -6, sněží dál -20 cm min.)
Vzpomínám na tvé slzy a toužím tě spatřit, aby moje radost byla úplná. (2. List Timoteovi 1‚4)
Když žena pláče
První slzy na tváři mé ženy jsem zaregistroval krátce po svatbě. V té chvíli jsem nevěděl, jak reagovat. Možná i proto, že jsem si nebyl jistý, zda nejsem jejich příčinou. Na začátku našeho manželství jsem se snažil zjistit, co se děje. Na otázku: „Co je ti?“ jsem ale vždy uslyšel stejnou odpověď: „Nic!“ A já pak přemýšlel, zda jsem neprovedl něco, co… Zatímco manželku po nějaké chvíli její pláč i smutek přešel, já se uvnitř trápil dál. Později jsem se raději neptal a dělal jsem, jako by se nic nestalo. Protože jsem věděl, že i kdybych se ptal, stejně se v ten moment nic nedozvím a zase se budu užírat, jestli jsem něco neprovedl. Trvalo mi dost dlouho, než jsem pochopil, že když žena pláče, nestojí o mé otázky. Nepomůže ani to, když její slzy ignoruji a snažím se tvářit, že se nic neděje. Ano, trvalo mi to dost dlouho, než jsem pochopil, že to jediné, co v té chvíli moje žena potřebuje, je mé objetí. Objetí, kterým jí beze slov říkám, že jsem s ní a že mi není jedno, co právě prožívá. Tím dotykem jí také dávám najevo, že i když jí zrovna nerozumím, mám ji stále rád. Některé slzy jsou způsobeny splínem, který se postupně skládá z tisíce maličkostí a pak ho nastartuje třeba nová vráska nebo další šedivý vlas. Svůj vliv má i změna počasí, pravidelný či naopak nepravidelný cyklus anebo třeba jen nedostatek spánku. K těmto slzám se už později nevracíme, protože splnily svůj účel. Jsou slzy, ke kterým je třeba se po jejich oschnutí vrátit, protože jsou signálem nějakého problému v našem vztahu. Když se k nim vrátíme, je šance něco změnit. Není to snadné, ale poslední dobou se nám to celkem daří. Jsou také slzy, u kterých žena zná příčinu, ale pochopila, že mne nezmění, a proto o tom se mnou raději ani nemluví. A já jsem jí za to vděčný. Dnes už mne její slzy tolik neděsí. Vím, že jsou chvíle, kdy k ní patří. Vím, že s jejich pomocí vyplaví svou bolest, stesk nebo splín a pak je zase tím blonďatým andílkem. Když žena pláče, potřebuje vědět, že ji mám rád. Proto ji v takové chvíli nejvíc svědčí, když ji alespoň na chvíli mlčky obejmu. Vím, že až se mráček vyprší a rozplyne, zase vysvitne sluníčko. Vlastimil Fürst
—————————————————————————————————————————————
Když žena pláče má to důvod
muž nevypátrá těch slz původ
musí se ženy ptát na příčinu
když nezalekne se toho činu
a že odpověď vždy nedostane
někdy se nám ženám stane
že pláčeme jen pro pláč sám
já to tak také občas mám
a jindy je problém způsobí
takové slzy zazlobí
a zase se rychle vyčasí
každý čas od času stýská si
na drobnosti na cokoli
po čem srdce rychle přebolí
jsou ale slzy jiného původu
kdy potřeba je dopátrat se důvodu
najít ho a zkusit zneškodnit
a slzy žalu proměnit
na rosu vytrysklou z radosti
která se v srdci uhostí
když člověk pochopí svou roli
kterou v příběhu života si volí…