Milost ja ruka 21.9.2012

Zamyšlení na dnešní den 21.9.2012

Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete

odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží. Mt 11,29.30

.

LADNOST MILOSTI

Ladnost sportovců je okouzlující. S lehkostí si pohrávají s míčem, jezdí na lyžích, hrají hokej. Když je člověk pozoruje, má pocit, že je to neuvěřitelně snadné.

Podobné je to s ladností hudebníků. Z jejich nástrojů se line překrásná hudba a oni jsou uvolnění, spokojení, šťastní. Zdá se, jako by hra na hudební nástroje byla maličkost.

Aby se však člověk mohl stát vynikajícím sportovcem nebo hudebníkem, musí být velmi ukázněný a vytrvalý. Dokonalosti může dosáhnout jedině poctivým tréninkem a cvičením. Jakmile si však člověk určitou dovednost osvojí, může ji provádět bez větší námahy. Stane se součástí jeho přirozenosti.

Když sportovec nebo hudebník udělá chybu, je to obvykle proto, že něco narušilo jeho koncentraci a vyvedlo jej z míry. Možná příliš přemýšlel nad tím, co se chystá dělat, a jeho ladnost se vytratila. Míč mu uskočil, puk se svezl po hokejce, struna pod prstem uhnula. Výsledek nebyl stoprocentní.

S křesťanstvím je to podobné jako se sportem či hudbou. Aby se mohl člověk stát dobrým křesťanem, musí být disciplinovaný a vytrvalý. Musí provádět duchovní cvičení – modlit se, studovat Písmo, rozjímat. Bůh si ale nepřeje, abychom se křečovitě soustředili na své výkony. Chce, abychom byli ladní, abychom žili radostně, a proto nám říká: „Choďte se mnou a pracujte se mnou – dívejte se, jak to dělám. Nedopustím, abyste dostali úkol, který bude nad vaše síly. Budete-li se mnou udržovat vztah, naučím vás žít radostně a svobodně.“

Přeji vám, abyste dnešek prožili radostně a svobodně. Abyste se dokázali na Boha spoléhat jako malé děti, abyste byli poslušní, ale ne křečovití. Abyste byli zapálení pro ty nejvyšší, nejušlechtilejší a nejlepší věci.

Bože, dej, ať dnes žiji stejně ladně jako ty.

———————————————————————————————————————————–

Milost je ruka která hladí

když netroufáš si ani kradí

pomýšlet na vítězství

však ten který o tobě ví

a vlasy tvé denně počítá

tě v náruči své přivítá

jako každého navrátilce

co odešel ve slabé chvilce

a pak pod silnými úklady

pochopil že od zrady

je kousek k prosbě o milost

a ten zlý má opět zlost

že nevyšly mu jeho lsti

a tys nespadl do pasti

rafinovaně nastražené

kam tě už tak dlouho žene

aby tě mohl zahubit

nechce abys mohl navždy žít

milost je ruka která hladí

a orchestr světa krásně ladí

pod jejími doteky

tak zapomeň na útěky

a nech se od ní obejmout

nalezneš tak tichý kout

kde odpočívat budeš rád

zkus – nebudeš litovat…

.

.

.

.

.

Přejít nahoru