Zamyšlení na dnešní den 26.9.2012 (Den jazyků)
V tomto domě není nikdo větší než já. Nevyňal z mé správy nic, jen tebe, protože jsi jeho manželka. Jak bych se tedy mohl dopustit takové špatnosti a prohřešit se proti Bohu!“ Gn 39,9
NENASYTNÁ MYSL
Příběh o Josefovi a Potífarově ženě zná snad každý. Vypadá to jako námět na laciný film: mladý muž a zralá žena; otrok a manželka jeho pána, která se jej pokouší svést, čeká na příhodný okamžik a potom se mu nabídne. On však navzdory okolnostem nejedná podle klasického scénáře. Otáčí se na podpatku a utíká.
Nevíme, jak Potífarova žena vypadala; netušíme, jestli byla hezká nebo ne. Jelikož však byla ženou velitele tělesné stráže, je pravděpodobné, že atraktivní opravdu byla. Umím si představit, jak se na uskutečnění svých záměrů připravila. Oblékla si průsvitné šaty, vzala si drahé šperky, které zvýraznily její ženskost, a ve svůdné poloze čekala, až se objeví Josef, muž jejích snů. Potom na něj zaútočila. Stala se nástrojem pokušení. Snažila se Josefa přesvědčit, že zakázané ovoce chutná nejlépe.
Izaak Walton ve svém vynikajícím díle The Complete Angler (Rybář tělem i duší) zdánlivě pojednává o rybaření. Ve skutečnosti se však zamýšlí nad životem. Jeden moudrý muž o jeho knize prohlásil: „Walton popisuje, jak si nepatrná věc dokáže podmanit nenasytnou mysl.“
Nenasytná mysl přiměje rybu, aby se zakousla do rozmočené návnady. A nenasytná mysl přinutí člověka, aby se vrhl po prvním těle, které se mu nabídne.
Bible se jen hemží postavami, které prodaly svou kůži velmi lacino. Ezau prodal požehnání, které mu jako prvorozenému právem náleželo, za misku jídla. Akán vyměnil svou duši za oblečení a kousek zlata. A Jidáš, jeden z dvanácti učedníků, zradil svého Pána za třicet stříbrných. Každý z nich se zaměřil na zakázanou návnadu, nechal si poplést hlavu a chytil se na háček.
Až na Josefa! Jak to, že Josef z obtížné situace vyvázl bez poskvrny? Protože miloval Boha a neudělal by nic, co by jej mohlo zneuctít.
Nechejme se dnes naplnit jeho milostí.
—————————————————————————————————————————————-
Naplň nás svou milostí
ať přetékáme jako džbány
a v srdci se nám uhostí
pokoj když víme že nejsme sami
na naše boje a zápasy
které nás tolik ničí
nejsou to pouhé trapasy
je to hřích jež se ti příčí
a proto byl rozpoután ten boj
který se vždycky vedl
od chvíle kdy v nebi nepokoj
nastal a třetinu svedl
ke vzpouře proti tvému řádu
ten který se chtěl povýšit
a pak se vplížil na zahradu
jeho cíl byl rozklížit
vztahy a poslušnost prvních lidí
a rozehrát tu hru i v ráji
však víme dnes co za to sklidí
všichni ten příběh znají
jen milost tvoje mohla dát
naději na spásnou změnu
dočasně zvítězil ten had
pak Syn Boží změnil tu scénu
a všichni kdo v něho uvěří
dech se mi z toho úží
Bůh odměnu jim vyměří
za hříchy lidí svou kůži
dal Syn jen jednou a napořád
a jedinou mincí je víra
tak vrací se zpátky Boží řád
a hřích? Jen dočasně svírá…