Zamyšlení na dnešní den 14.4.2013 (-1 polojasno, zima!!!, +2 )
V ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, ale v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. (List Filipským 2‚3)
Ví váš partner, že jej nesobecky milujete?
Žijeme ve světě, ve kterém je člověk fascinován sebou samým. Kultura, která nás obklopuje, nás učí, abychom se soustředili na svůj vzhled, na své pocity a na své osobní touhy jakožto nejvyšší priority. Cílem, jak se zdá, je dosáhnout co nejvyšší možné úrovně štěstí. Nebezpečí tohoto způsobu myšlení se však stane až bolestně zjevné, podíváme-li se na manželské vztahy. Proč klademe tak nízké nároky na sebe samé, zatímco od našich partnerů očekáváme jen to nejlepší? Odpovědí je hořká pilulka, kterou je třeba spolknout: Jsme sobečtí.
Jedním z paradoxů sobectví je to, že dokonce i ušlechtilý čin může být sobecký, jestliže jeho motivací je zasloužit si svá práva nebo vysloužit si odměnu. Jestliže uděláte dokonce i velmi dobrou věc za tím účelem, abyste pokoutně zmanipulovali svého partnera k nějakému pro vás prospěšnému jednání, stále jednáte sobecky. Základní dělicí čára leží zde: buď svá rozhodnutí děláte z lásky k druhému, nebo ze sebelásky. Nemůžete jednat zároveň ze skutečné lásky a zároveň ze sobectví. Jestliže se rozhodnete milovat svého partnera, znamená to vzdát se něčeho, co byste si přáli vy sami, a poskytnout to, co potřebuje on. Štěstí svého partnera zde stavíte nad své vlastní. To neznamená, že nikdy nemůžete prožívat vlastní štěstí. Pouze nebudete potlačovat štěstí toho druhého, jen abyste vy byli šťastni. Pokud se zřeknete svých práv ve prospěch svého partnera, získáte šanci proniknout k hlubšímu smyslu manželství.
Zkuste si položit následující otázky:
— Skutečně si přeji to, co je nejlepší pro mého manžela či moji manželku?
— Chci, aby můj partner cítil, že ho miluji?
— Vnímá mě můj partner jako toho, kdo mu vždy vychází vstříc jako první? Ať se vám to líbí nebo ne, v očích těch, kteří jsou kolem vás, máte určitou pověst. Máte v očích partnera pověst milujícího člověka? Stephen a Alex Kendrickovi: Výzva lásky
—————————————————————————————————————
Nesobecky druhé milovat
každý by to aspoň jednou zažil rád
že ho milují ti druzí opravdu
nemuset o lásku jako o pravdu
bojovat ze všech chabých sil
abys ji nedělil ale násobil
a měl jí víc než vrchovatě
choval ji v srdci jak ve vatě
jak zlato ji hýčkal jak drahý kov
netřeba na to žádných slov
je to podáno jistě dost výmluvně
lásku potřebuje každé nemluvně
aby vůbec z plenek vyrostlo
bez lásky by leccos trním zarostlo
cestičky ode mě jdoucí k tobě
končily by v jámě v hrobě
odkud se nikdo a nic nevrací
proč se láska tak snadno vytrácí
jen proto že děláme si o ní iluze
nastává někdy v srdci okluze
a sevře nás v hrsti led a mráz
proč věci jdou spíš tíž než snáz
chceš lásku mít být omámen její krásou
tak sladce modrookou a plavovlasou
anebo může mít i hnědé vlasy
a v hnědých očích plno krásy
věci se příliš snadno tříští
a nesnadno slepují v chvíli příští
jen kdo vytrvá a vydrží
věnec pro vítěze obdrží
do cíle vbelhat lze i o berlích
jen neshořet jako slámy vích
umět se zříci vlastních nároků
bez sobeckých úmyslů chytnout za ruku
a snažit se dělat druhé lidi šťastné
ano je to tak prosté a tak krásné…