O dokonalosti 4.5.2013

Zamyšlení na dnešní den 4.5.2013 (+5, deštivo, přes den oblačno i déšť, +5)

„Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.“ I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.“ (Bible, Evangelium podle Lukáše 15‚27—30)

.

Mýtus o supermanech, superženách a superdětech

Dnešní mýtus je tvrdým požadavkem, který se výrazně projevuje nejen v rodinách, ale i v celé společnosti. Říká: „Člověk, to znamená já, ty, naše děti, sourozenci, spolupracovníci, musí být ve všech směrech dokonalý, úspěšný, výkonný, bezchybný. Kdo takový není, nemá hodnotu a je bezcenný. Nepatří k nám!“ Mladší syn nebyl dokonalý, proto nezaslouží přijetí, odpuštění a lásku. Kdežto supersyn nikdy neporušil otcův příkaz. Proto od něj nikdo nemůže čekat, že s láskou a odpuštěním přijme to jejich „nedochůdče“.

Takové představy mají své kořeny již v dětství. Vznikají tehdy, když velmi ambiciózní, nepříliš vyrovnaný nebo přímo zakomplexovaný rodič vnutí potomkovi, že má-li získat rodičovskou pozornost, či dokonce lásku, musí být všestranně perfektním a úspěšným dítětem, prostě hvězdou. Dítěti se vloží na ramena odpovědnost za úspěch celé rodiny (tak aby byly překryty neúspěchy rodičů). Jak se tato deformující výchova může projevit v dospělosti? Muž si vyčítá, že málo vydělá, že nezvládl opravu pračky, že není vždy perfektní v sexuální oblasti, že není všemi oblíbený, oceňovaný… Žena se trápí tím, že není dokonalou hospodyní, že má příliš silné (slabé) nohy, že nemá pokaždé náladu vyhovět partnerovi… Muž ženě a ona jemu vyčítají kdejakou slabost a nedokonalost.

Maminka od svých dětí vyžadovala, že musí být vždy a ve všem nejlepší. Pokud tomu tak nebylo, přišly buď slzy, nebo „kopání“ okolo sebe a hledání viníka jinde než v dítěti či ve špatném očekávání. Děti dospěly a dělají totéž. Jak se cítíte při čtení těchto řádků? Když si dáme na váhy života naši dokonalost, jasně si uvědomujeme, že nikdo není dokonalý! A přece je hodnota každého člověka nevyčíslitelná!

Otče náš, kdo by netoužil po dokonalosti? Ty sám ji od nás hříšných očekáváš. Ale svojí bezpodmínečnou láskou a přijetím nás toho o dokonalosti učíš víc než bezchybným životem našeho Spasitele. S celého srdce Ti za to děkuji. Amen. M. a J. Fürstovi

—————————————————————————————————————

Dokonalý tady nikdo není

je naděje že se to někdy změní

nebo jsou to jen marná přání

být dokonalý nad vše zdání

nebo by stačila polovina

hra na dokonalou dceru syna

může to být těžké moc

a někdy dojde na nemoc

když nelze druhým vyhovět

naše představy utvářejí svět

a ten přetváří pak nás samé

ty konce žel už také známe

je dobré vědět co jsme zač

dřív nežli hořký pláč

vymaže zcela všechny touhy

a z pánů změníme se v slouhy….

Přejít nahoru