Olince k svátku

Olince k svátku
(vzpomínka na maminku)

Nejkrásnější a jediná
tak něžná a stále nevinná

už podle jména byla svatá
vidím ji jak stále chvátá
někam za nekonečnou prací
vzpomínky z dětství se trochu ztrácí
a zmocňuje se mě dojetí
nezbylo mi nic z objetí
či polibků a zbylo o to víc slz
trpělivost měla jako tvrz
kam utekla se před každým zlem
slovo v ústech zdržela jako šém
který by oživil golema zloby
byla krásná za každé denní doby
a ani stáří nezničilo její krásu
nevpletlo šediny do jejích vlasů
byť starosti se vršily na její záda
vidím ji jak je stále mladá
usměvavá a veselá a klidná
a s velkým srdcem ke všem vlídná
uměla nést naše slabosti a nemoci
ach proč nebylo pro ni pomoci
a musela odejít celkem mladá
není tu a já – mám ji stále ráda….

(Pomezí 11.7.2015)

© Hanka Ščigelová

.

Přejít nahoru