Zamyšlení na dnešní den 24.10.2012
Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. 1Tm 6,10
BARVA PENĚZ
Jak byste se zachovali, kdybyste na zemi našli tašku plnou peněz a nikdo se po ní nesháněl? Řekněme 10 milionů korun. Nechali byste si ji, nebo byste ji odevzdali?
Dva američtí vojáci se ocitli v podobné situaci. Bylo to 18. dubna 2003 během války v Iráku. V chaosu, který následoval po dobytí Bagdádu, našli plechovou boudu plnou kovových krabic. V každé bedně byly přesně čtyři miliony amerických dolarů, dohromady 230 milionů. Vojáci peníze odevzdali. „Jsou to skuteční hrdinové,“ řekl o nich jejich velící důstojník.
Je třeba přiznat, že mezi jejich kolegy byli i takoví, kteří podlehli kouzlu peněz. Svůj čas v Iráku trávili prohledáváním prázdných domů a skládek. A skutečně našli plechovou boudu podobnou té, o které slyšeli. Rozbili zámek a uvnitř bylo 50 kovových krabic svázaných k sobě. Uvnitř našli 200 milionů ve stodolarových bankovkách.
A pak se projevila moc peněz. „Najednou se ve chvilce všechno obrátilo … ve zlo. Vzduch zhoustl… Pohledy se změnily. Najednou jsme věděli, že je to každý proti každému,“ vzpomínal seržant, který byl později propuštěn z armády za svou roli v rabování.
Vojáci si začali cpát peníze do kapes. Dva z nich schovali bedny do blízkého kanálu s tím, že si 8 milionů vyzvednou později. Další si ukryl 600 000 do dutého kmene palmy.
Vzápětí se na scéně objevil jeden z důstojníků. Hned mu bylo jasné, že je něco v nepořádku. Přímo před ním vykukovaly bankovky z díry ve stromě. Vytáhl peníze z dutiny a zahájil vyšetřování. Podařilo se najít čtyři zmizelé krabice, ale jedna byla prázdná. Nakonec se našlo 780 milionů ukrytých na čtyřech místech. Peníze byly odeslány z Iráku, ale po cestě na letiště se vojenský řidič pokusil ukrást dalších 300 000.
Staré rčení říká: „Peníze kazí charakter“. Ale problém neleží v penězích samotných, ale v lásce k nim. Barva peněz ukáže pravou barvu našeho charakteru.
My následujeme Ježíše Krista, který přišel, aby dával, ne získával. My víme, že jediné bohatství, které přetrvá, je to, které dáváme druhým.
————————————————————————————————————————————–
Peníze mají své kouzlo a barvu
když do kapes si jich hodně narvu
možná si budu připadat lepší
sebevědomější a hezčí
za peníze si koupím přátele
budu se s nimi bavit vesele
budou mě mít hodně rádi
za peníze koupení kamarádi
a když mi vyschne z mých kapes zdroj
zmocní se mě zřejmě nepokoj
budu se muset hodně snažit
abych zas mohl ty pocity zažít
kdy všechno bylo dostupné
bez peněz žít je potupné
hlady se mi kroutí útroby
a možná bych i z koryt otruby
k snídani si dal
proč vlastně jsem tak stál
o peníze víc než o lásku
kladu si tuto otázku
a vzpomínám jak to doma bylo
a proč se mi tam vlastně nelíbilo
a čím mě tak moc lákal svět
možná jsem slyšel vyprávět
něčí zkušenosti půl
jak svět nabízí plný stůl
možná tam byla i druhá polovina
že neslyšel jsem je moje vina
slyšel jsem to co jsem slyšet chtěl
a druhou stranu mince jsem zapomněl
započítat do svého plánu
nechtěl jsem vědět že se možná zklamu
že nebude to tak úžasné
teď vím že bylo nešťastné
a pošetilé mé rozhodnutí
a moje srdce mě teď nutí
abych šel zpátky odkud jsem přišel
jdu a hlasitě mi kručí v břiše
a jak se blížím do známých míst
vůbec si nejsem ničím jist
nevyženou mě jako cizího
co může být ještě horšího
ty otázky se mi honí v hlavě
a náhle slyším jak volá na mně
můj táta a běží mi rychle vstříc
já netroufám si mu nic říct
jen slzy se mi z očí tlačí
a on mi říká že to stačí
že nastal čas na radost
vracím se s ním jako vzácný host
i když jsem myslel na nejhorší
jediný kdo se tím pohorší
je můj starší bratr na dvoře
ale i za ním jde táta