Zamyšlení na dnešní den 25.3.2013 (-10, zataženo, na znojemsku sněžení, tady ne, -8)
I řekl Hospodin Abramovi: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním!“ (Genesis 12‚1.2)
Recept na šťastné manželství (3)
Tato slova obvykle vnímáme v jiných souvislostech, než je manželství. Ale vždyť Abraham (tehdy ještě Abram) opustil svou zemi, své rodiště, dům svého otce, a vydal se „do světa“. Nepřipomíná nám to něco i z našeho života? Neopustili jsme i my své rodiště, svůj rodný dům, abychom se vydali vstříc svému manželovi (manželce), abychom založili novou rodinu, často na úplně novém místě? Neoddělitelnou součástí křesťanských svatebních obřadů bývá „požehnání“ (resp. modlitba s požehnáním), ve kterém oddávající kazatel (kněz, farář) prosí o Boží požehnání pro nově vzniklé manželství, pro nově vzniklou rodinu. Je škoda, že mnozí lidé počítají s Bohem až na konci života, až jako s poslední instancí… V samotném závěru Bible se hovoří o vztahu Boha a církve na pozadí vztahu ženicha a nevěsty: „A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha…“ (Zj 21‚2a). Jan „viděl…“ (Zj 21‚1) ten nový, krásný příbytek pro lidskou rodinu sestupovat od Boha. Popisuje, že byl „krásný jako nevěsta, ozdobená pro svého ženicha“ (Zj 21‚2b). Manželství je také dar od Boha, dar sestupující od Boha. A největší radost udělá obdarovaný dárci tím, že dar používá k účelu, k jakému ho dostal. Mnohým z nás dobře známá autorka Ellen Whiteová v knize „Na úsvitu dějin“ shrnuje Boží záměr s manželstvím do těchto šesti bodů. Manželství:
— chrání čistotu lidské rasy
— chrání štěstí (požehnání) lidí
— zajišťuje sociální potřeby člověka
— uspokojuje a povznáší po fyzické stránce
— umožňuje intelektuální rozvoj partnerů
— pozvedá člověka také morálně
V těchto souvislostech se dá partnerský vztah v manželství přirovnat k „ideálnímu manželskému trojúhelníku“, jehož vrcholy jsou: muž — žena — Bůh. Proto při budování všech rozměrů našich partnerských vztahů neusilujme ani dnes o nadvládu jednoho nad druhým, ale spíše „v poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým“ (Ef 5‚21). Jinak to totiž v manželství ani nejde, protože „ideální manželství by bylo možné jedině mezi slepou ženou a hluchým mužem“ (M. de Montaigne). Libor Škrla
Je zapotřebí, aby v našich očích
byla přehodnocena láska muže a ženy,
aby byla hodnocena jako odlesk Boha nás milujícího,
který je jejím pramenem.
Stan Rougier
—————————————————————————————————————–———————–
Pro manželství je ideální trojúhelník
ve kterém Bůh je prostředník
od něho pramení ten dobrý dar
kterým v manželství se spojil pár
žena a muž aby lnuli k sobě
na počátku i v každé době
dokud ten svazek smrt nerozváže
každý to ale nedokáže
důvodů pro selhání je vždy dost
a tehdy se prokáže velikost
každého z těchto účastníků
jsou muž a žena schopni díků
když se jim právě nedaří
nebo jim nohy podráží
tvrdohlavost jejich obou
pokoušejí se jít s dobou
vzdávají to hned při prvních potížích
nebo jsou schopni roztát jako sníh
když zatvrzelost srdce zkraje
předloží Bohu který zná je
a prosí ho o pomoc
ať láska neumře na nemoc
které se říká odcizení
a Bůh k dobrému věci změní
ukáže jim zas cestu lásky
a odstraní skvrny vrásky
které by je v očích jejich hyzdily
a trvale nejen na chvíli
je součástí tohoto trojúhelníku
a proto mu vždy náruč díků
za jeho péči patří
manželství je vztah pro tři…