Zamyšlení na dnešní den 7.1.2013 (-4, polojasno, až slunečno, ale mrazivo, -7)
A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. Gn 2‚22
Věřit v lásku
V našem životě není mnoho spolehlivých jistot. Všechno kolem nás je zrelativizováno ztrátou víry v jistoty, které zklamaly. O všem se pochybuje, protože lidé žijí bez naděje. Je mezi námi stále méně důvěry. A snad proto ani pořádně nevíme, co je to láska. A přitom víra, naděje a láska — to jsou přece Boží dary a my nemáme proč o nich pochybovat.
Jakkoli naše doba přeje silným a nezávislým, přesto je člověku přirozené někomu patřit. Už když se malého dítěte zeptáte: „Čípak jsi?“, určitě vám odpoví: „Maminčina, tatínkův…“
„Není dobré, aby byl člověk sám,“ řekl Bůh předtím, než stvořil muži ženu. Člověk potřebuje člověka. Patřit navzájem jeden druhému úplně a bez výhrad, to znamená ještě víc, i když pro mnoho lidí je trvalá věrnost mezi partnery (bez možnosti občasného „odskočení“) nárokem poněkud prudérním. Sami nezůstali věrní, a proto v možnost trvalé věrnosti nevěří. Ti ale, kdo se hodnot věrnosti a stálosti nevzdali, mohou zakoušet radost z přirozených plodů lásky bez pochybování a žárlivosti.
Není to krásné, když zazní z úst člověka, který má většinu života za sebou, vyznání z Písně písní „Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně…“ (Pís 7‚11)?
Nevěřme tolik škarohlídům, kteří pochybují o víře, naději a lásce. Vždyť i v tom našem současném světě není nic krásnějšího a většího než milovat a být milován! Kdo opravdově miluje, ten nemůže ztratit ani víru, ani naději, ani lásku. A vy, kteří se domníváte, že snad už tu pravou lásku nepotkáte, nevěšte hlavu. I dnešní den máte k tomu příležitost, i dnes máte naději.
Pane, děkuji Ti za dar lásky. Tvá láska je věrná a nemá postranních úmyslů. Pomoz, abych se Tvé lásce naučil. Věra Gajdošíková
Hledat lidi, jež byste milovali, toť tajemství a úspěch celého života. Antonín Sova
————————————————————————————————————————————-
Patřit si navzájem bez výhrad
a nesobecky milovat
bližního svého v někom druhém
na rovníku i za polárním kruhem
všude platí Boží rovnice
že tomu zůstává nejvíce
kdo nesobecky rozdává
v rodině nejlepší příprava
na životní matematiku je
když žena jak ví už od ráje
je poddána muži svému
a muž zná své ženy cenu
být milován a milovat
a nechat lásku budovat
dům co má pevný základ
nemusí jít zrovna o hrad
i skromná střecha nad hlavou
se potkává s Boží představou
o životě z lásky a v lásce
a i když se ti někdy zachce
mít trochu víc než máš
pak dobře uděláš
když nebudeš dychtit po majetku
a rozhodneš se do důsledků
nejednat neuváženě
je na muži i na ženě
aby v lásce vzájemné život žili
a nikdy se netrápili
pro pomíjivé hodnoty
a byli vděčni za já a ty
v tom nejjednodušším účtování
a nehledali víc už ani
vždyť chudoba cti netratí
žít v lásce jen to se vyplatí…