Zamyšlení na dnešní den 17.1.2014 (-2, zataženo, polojasno, navečer deštivo, -2) Míša na mládeži
„Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn, odebral se
do Galileje. Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum
při moři, v území Zabulón a Neftalím, aby se splnilo,
co je řečeno ústy proroka Izajáše…“
Mt 4‚12—17
Zbabělost, nebo moudrost?
Po vítězném boji s ďáblovým pokušením k Ježíši přistoupili andělé a sloužili mu. Matouš ve svém vyprávění pokračuje: „Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn, odebral se do Galileje. Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum při moři, v území Zabulón a Neftalím, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izajáše: ‚Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři za Jordánem, Galilea pohanů — lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.‘ Od té chvíle začal Ježíš kázat: ‚Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské‘“ (Mt 4‚12—17).
Není to od Ježíše zbabělost, když se raději stáhne od Jordánu do Kafarnaum, poté co uslyší, že je Jan ve vězení? Neměl raději použít svou moc pro záchranu svého příbuzného?
Co by se stalo, kdyby Ježíš zůstal v Judsku? Splnila by se jeho mise, na kterou byl vyslán nebesy, kdyby byl zabit hned po křtu? Co vlastně bylo hlavním účelem jeho pobytu na naší zemi?
Něco se o tom dovídáme z jednoho rozhovoru, zaznamenaného ve 14. kapitole evangelia podle Jana: „Filip mu řekl: ‚Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!‘
Ježíš mu odpověděl: ‚Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?‘“ (J 14‚8.9). Ježíš přišel, abychom na základě jeho života poznali, jaký je Bůh. Každý jeho skutek, každé jeho slovo vypovídá o povaze nebeského Otce. Přeje si, abychom díky jeho službě pochopili, že Bůh je láska.
Většina Židů se v té době Boha bála. Od babylonského zajetí se dokonce báli vyslovit jméno, kterým se Bůh představil Mojžíšovi. V podání tehdejších náboženských vůdců byl Bůh krutý, nemilosrdný, vzdálený a lhostejný k lidskému utrpení. Chtěl-li Ježíš tento pohled na Boha změnit, musel ještě žít… Nemohl se nechat zabít. Kdyby zemřel v tomto okamžiku, byla by jeho smrt zbytečná.
Je dobré si také povšimnout, kam Ježíš odchází. Jde do míst, o kterých prorok Izajáš o 700 let dříve píše, že v nich díky přítomnosti Immanuela zazáří světlo. Ježíš využívá čas k tomu, aby přinesl radostné poselství lidem, kteří byli na okraji zájmu tehdejších náboženských vůdců. Ukázal tak, že mu žádný člověk žijící na naší planetě není lhostejný.
Pane, děkuji Ti, že i mně chceš dát moudrost, abych poznal, kdy je dobré se raději stáhnout do ústraní a vyčkat na vhodnou dobu pro mou aktivitu. Děkuji Ti, že Ježíš je mi v tom příkladem. Chci na Tebe spoléhat stejně jako můj Spasitel, když žil na této zemi. Pomoz mi pochopit, že i v životě křesťana jsou chvíle, kdy je moudřejší ustoupit.