Zastav se
(k Jitřence 26.5.2012)
Postav se v noci před svůj dům
a popusť uzdu všem svým snům
když budeš mít štěstí a bude jasno
nad krásou hvězd můžeš tiše žasnout
a když tě omámí tvé představy
lehni si na záda do trávy
a jen tak se vzhůru dívej tiše
to ulomí hroty tvé pýše
budeš se cítit míň než malý
a uvědomíš si, z jaké dáli
řídí Bůh běh tohoto světa
stačilo slovo, možná věta
a vše se skutečností stalo
od počátku svůj part dokonale hrálo
vše, co je součástí přírody
nebyla to věc náhody
jak dodnes vše vzájemně souvisí
i nejnepatrnější atom jakýsi
je ukázkou naprosté dokonalosti
a také lásky a Boží milosti
že vzdor době, v níž hřích všechno ničí
a tvorstvo sténá a zoufale křičí
o pomoc, o podání vody a chleba
Bůh zasáhne a udělá, co je třeba
v čase, kdy vyřkne ortel „dost“
skončí se dějství a hra na milost
se změní v jednání soudní síně
porota rozhodne o nevině a vině
a ovce od kozlů budou odděleny
koukol v pšenici pozbude své ceny…
Zatím se dívej zdola, směr už znáš
tam za hvězdami, jež vidíš, je pravý domov náš…