9.4.2014 (-1, zataženo, sem tam sluníčko, +2)
Není snadné plout s Ježíšem
V tom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal. I přistoupili a probudili ho se slovy: „Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!“ Řekl jim: „Proč jste tak ustrašeni, malověrní?“ Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho. Mt 8,24-26
V šesté třídě nám pan učitel v občanské nauce vyprávěl, jaká zažijeme dobrodružství, když se rozhodneme připojit se k těm, kdo budují socialismus. Během svého výkladu nezapomněl utrousit pár štiplavých poznámek na adresu křesťanů. O křesťanství říkal, že je to nudná nauka pro staré babky, které už nejsou schopné dělat nic jiného než chodit do kostela…
Kdybych dnes potkal pana učitele, mohl bych ho usvědčit ze lži. Budovatelé komunismu už u nás žádná dobrodružství neprožívají. Ale já jich zažil s Bohem spoustu. Od výslechů až po možnost pozorování změn v životech alkoholiků, narkomanů, zlodějů i vrahů, kteří se setkali s Ježíšem.
Když se vydáme na cestu s Ježíšem, nikdy nevíme, co nás potká. Už to samotné může být dobrodružné. Ani učedníci, kteří následovali Ježíše do rybářské bárky, netušili, co je čeká: „Vtom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal. I přistoupili a probudili ho se slovy: ‚Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!’ Řekl jim: ‚Proč jste tak ustrašeni, vy malověrní?’ Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho“ (Mt 8,24-26).
Pokud jste už zažili na moři velké vlny, určitě si umíte představit, jaká to musela být bouře, když se při ní báli i zkušení rybáři. Učedníci už pamatovali více bouří, ale tahle překonala vše, co doposud zažili. Ježíš při ní spí, jako by se nic nedělo. Učedníci ho ani nechtějí budit. On přece moři nerozumí. Zachrání se a pak ho probudí. Jen ať si odpočine. Musí toho mít po celodenním uzdravování a kázání už dost.
Jako zkušení námořníci dělali všechno, co znali, ale nic nepomáhalo. Vylévali vodu, ale té v lodi stále přibývalo. Když se loď začala potápět, vzpomněli si na Ježíše. Musí ho vzbudit, aby nezůstal v lodi, až se oni pokusí doplavat ke břehu. Ježíš se probudil. „Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho…“
Plout s Ježíšem na jedné lodi může být dobrodružné i nebezpečné. Učedníci se tehdy málem utopili. A to si zpočátku mysleli, že tuhle bouři zvládnou dřív, než se Ježíš probudí. Nakonec ji nezvládli. Musel zasáhnout Ježíš.
Život s Ježíšem přináší dobrodružství. Když se necháme vést na naší životní pouti Bohem, zažijeme mnoho situací, kdy se i nám bude zdát, že je konec. Většinou se to stává tehdy, když si na začátku myslíme, že problém vyřešíme i bez toho, abychom tím museli zatěžovat Boha. Teprve když se nám vše vymkne z rukou, začneme volat o pomoc.
Tento příběh je dobré číst vždy, když se nám zdá bouře našeho života nesnesitelná a smrtelná. Pokud máme pocit, že z naší situace už není východisko, vzpomeňme si na Matoušovo vyprávění o tom, jak Ježíš pohrozil bouři a ta ho poslechla jako malé dítě.
Pane, děkuji, že jsi mne v životě mnohokrát zachránil, když jsem se topil v bouřích mého života. Díky, že mohu vědět, že máš moc utišit každou bouři, která mne ještě potká. Zůstaň se mnou na mé loďce i dnes.
VLASTIMIL FÜRST 9. DUBEN 2014 ZAMYŠLENÍ