13.5.2014 (0, zataženo až deštivo, odpoledne protrhávání oblačnosti s občasným slunečním svitem, +1)
Nezištná služba
Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte. Mt 10,8
Ježíš dává učedníkům druhý úkol: „Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte“ (Mt 10,8). Mnohým čtenářům se tento úkol jeví jako náročnější. Kázat je přece snadnější než uzdravovat a křísit mrtvé. Ale jen zdánlivě.
Pokud chci kázat o přicházejícím království, musím této zprávě věřit. Jinak jednou přijde chvíle, kdy už nebudu mít sílu k přetvářce a skončím. Abych mohl věřit v Boží království, musím dobře poznat i Panovníka této vesmírné říše. Poznat ho jako toho, komu mohu důvěřovat.
Uzdravování jsme se už několikrát věnovali. Zaměřme se proto raději na poslední větu Ježíšovy výzvy: „Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.“ Učedníci nemají za svou práci čekat odměnu. Tak jako se bez vlastního přičinění stali Ježíšovými učedníky, mají využívat moc, kterou jim Ježíš propůjčil k záchraně ztracených izraelských ovcí. Pokud se setkají s nemocnými, mají jim vracet zdraví. Ježíš jim dokonce říká, že je Boží Duch uschopní i k tomu, aby vzkřísili mrtvé. Mají také vracet důstojnost nečistým a svobodu lidem posedlým démony.
Toto vše mají dělat s jediným cílem – aby ukázali těmto lidem Boží lásku. Nejsou to oni, kdo vracejí zdraví, život, čistotu a svobodu. Je to Bůh, který je používá jako své spolupracovníky. Proto od lidí, kterým budou pomáhat, nemají čekat odměnu. Odměnu už dostali, když je Ježíš přijal mezi své nejbližší spolupracovníky.
Při čtení tohoto textu jsem se styděl. Jako kazatel bych ani já neměl toužit po pochvale za svou práci. Je to služba, ke které mě povolal Bůh. Dokonce mi dal vše, co k ní potřebuji. Dal mi spasení. Ne pro mé zásluhy a dobrou službu, ale ze své milosti a velké lásky. Zadarmo jsem dostal, zadarmo mám tuto radost předávat dál.
K této službě musí mít člověk vedle povolání i pevnou jistotu spasení, jež je zakotvena v oběti Pána Ježíše a v poznání Boží lásky, projevené v životě Pána Ježíše. Ježíš se stále rád dělí o vše, co používal při své službě. Stejnou moc, jakou měli učedníci, nabízí i mně. I mě posílá, abych ve svém okolí šířil uzdravující poselství o jeho přicházejícím království.
Jako mladý kazatel jsem obdivoval charismatické kolegy, kteří dokázali druhé lidi nadchnout svým plamenným kázáním. Ale jak pomalu stárnu, začínám si stále více vážit lidí, kteří nikdy nestáli za kazatelnou, dokonce nikdy nebyli ve výboru sboru a neučili v sobotní škole, a přece toho dokázali víc než většina ostatních v jejich sboru. Často je přehlížíme, protože se nám zdají být nezajímavými. Bůh má jiný názor. On vidí jejich nezištnou službu, kterou při svém příchodu bohatě odmění.
Pane, děkuji za spoluvěřící, kteří umí nezištně sloužit. Díky za lidi, kteří nezapomněli, že jejich spasení je Tvým nezaslouženým darem. Dej, ať na to dnes nezapomínám ani já. Uč mne zadarmo rozdávat to, co jsem od Tebe zadarmo dostal – Tvou lásku i jistotu spasení.
VLASTIMIL FÜRST 13. KVĚTEN 2014 ZAMYŠLENÍ
Jedině ty, můj Bůh, mě můžeš zachránit a tobě mohu s jistotou a bez obav důvěřovat. Dáváš mi, Hospodine, svou sílu a radost, připravil jsi mi spasení. (SNC)Bible – Izajáš 12,2
Ztrácíme jisté, zatímco usilujeme o nejisté.Plautus