14.4.2014 (+2, deštivo,krupky navečer, -1)
Bůh nikoho nenutí
A celé město vyšlo naproti Ježíšovi, a když ho spatřili, prosili ho, aby se vzdálil z jejich končin. Ježíš vstoupil na loď a přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města. Mt 8,34-9,1
Příběh o Ježíšově setkání se dvěma posedlými končí touto zprávou: „Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu…“ (Mt 9,1).
Lidé, kteří díky působení démonů utrpěli obrovskou ekonomickou ztrátu, se na Ježíše zlobí. Kdyby nechal démony na pokoji, mohli by jejich vepříci žít. Kdyby se nezajímal o dva šílence, mohli by se těšit na zisky z prodeje prasat. Teď nemají nic a může za to Ježíš. Proto ho prosí, aby je nechal na pokoji a odešel z jejich krajiny. Ježíš respektuje jejich přání, respektuje jejich svobodnou vůli a odplouvá…
V tomto příběhu nám Ježíš zanechává důležité poselství. Kdybychom ho přijali, ušetřili bychom se zbytečného válčení a nemuseli bychom se bát ani islámských fundamentalistů. Jeho poselství je prosté: Nenuť druhým svou víru. Respektuj jejich svobodu.
Dějiny světa jsou plné příběhů lidí, kteří nemohli svobodně vyznávat svou víru. Jeden z nich je zachycen v knize Daniel. Král Nebúkadnesar nechal postavit zlatou sochu a pak kolem ní shromáždil zástupce všech okupovaných území: „Hlasatel mocně volal: ‚Poroučí se vám, lidé různých národností a jazyků: Jakmile uslyšíte hlas rohu, flétny, citery, harfy, loutny, dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnete a pokloníte se před zlatou sochou, kterou postavil král Nebúkadnesar. Kdo nepadne a nepokloní se, bude v tu hodinu vhozen do rozpálené ohnivé pece’„ (Da 3,4-6).
Všichni uposlechli a padli na zem. Jen tři mladí Židé se poklonit odmítli, a proto byli odsouzeni na smrt. Měli být upáleni. Díky Boží intervenci ale přežili pobyt v rozpálené peci bez sebemenších problémů.
Daniel ve své knize varuje před všemi „-ismy“, které se snaží vnutit druhým ten jediný správný pohled na Boha. Také v knize Jana jsou proroctví varující před systémy, jež plánují zrušit svobodu svědomí. Tyto snahy budou podle Bible provázet lidstvo až do návratu Ježíše Krista na naši zem.
V naší zemi máme své zkušenosti. Ve středověku to byly pokusy vnutit všem obyvatelům Evropy katolický způsob vidění světa. Po druhé světové válce jsme zase byli nuceni přijmout ateistický názor.
Je dobře, že Ježíš takto nejedná. Dva posedlí touží po svobodě. Démoni jim ji ale nechtějí dát. Proto musí přijít Ježíš, který má moc i nad démony. Na jeho příkaz démoni posedlé opustí. Osvobození muži se radují a chválí Boha za jeho velkou milost.
Lidé z nedalekého města, kteří byli svědky tohoto zázraku, ale po svobodě netouží. Prosí Ježíše, aby z jejich kraje odešel a nechal je žít tak, jak žili doposud. Ježíš odchází. Nenutí jim svůj způsob života.
Stejně jedná i náš Bůh. Ukáže nám možnosti našeho života a pak nám dá svobodu k našemu rozhodnutí. Je jen na nás, jak se rozhodneme. On nikoho nenutí.
Pane, děkuji, že přicházíš a nabízíš mi svobodu, když upadám do závislosti na hříchu. Pomoz mi žít svobodně. Nechci být závislý na hříchu, zlu ani na démonech.
VLASTIMIL FÜRST 14. DUBEN 2014 ZAMYŠLENÍ