17.4.2014 (-5, vítr, polojasno, odp. slunečno, ale zima a vítr, +1)
Bůh mi vidí do srdce
Ale někteří ze zákoníků si řekli: „Ten člověk se rouhá!“ Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: „Proč o tom smýšlíte tak zle? Mt 9,3.4
Už jste někdy měli dojem, že vám někdo čte myšlenky? Něco jste si mysleli a ten druhý vás zaskočil tím, že odpověděl na vaši ještě nevyslovenou otázku… Občas se to stává i mně. Nebo se také setkám s někým, kdo má pohled, při kterém přemýšlím, zda náhodou nevidí do mé duše.
Když se k Ježíšovým nohám snesl na nosítkách ochrnutý muž, Ježíš ho povzbuzuje slovy: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“ Těmito slovy byli přátelé bezmocného muže asi trochu zklamáni. Oni přece chtěli uzdravení, ne odpuštění. Tuto myšlenku si ale nechejme za zítřek. Dnes se podívejme na to, jak na Ježíšovo prohlášení reagovali zákoníci, kteří byli mezi posluchači Ježíšova kázání: „Ale někteří ze zákoníků si řekli: ‚Ten člověk se rouhá!’ Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: ‚Proč o tom smýšlíte tak zle?’„ (Mt 9,3.4).
Nedivím se zákoníkům, že je tato slova pobouřila. Ve Starém zákoně je na několika místech jasně řečeno, že odpouštět hříchy má právo jen Bůh. A teď tu nějaký tesař slibuje odpuštění, jako by byl sám Bůh. Kde na to bere právo? Vždyť ani nemá pořádné teologické vzdělání. To nemohou jen tak přejít. Svolají veleradu a poženou tohoto kacíře před soud…
Ježíš se na ně podívá a oni z jeho pohledu poznávají, že přesně ví, na co zrovna myslí. Kárá je za jejich zlé smýšlení. Zákoníci si uvědomují, že ten nový učitel umí číst v jejich nitru. Proč o tom nepřemýšlejí? Proč neuznají, že tenhle člověk musí být Boží Syn?
Během svého působení na naší zemi podal Ježíš spoustu důkazů o svém nebeském původu. Proto po jeho vzkříšení a nanebevstoupení vzniká nová církev. Spojuje lidi, kteří věří v Kristovo božství. Jejich Mistr je o tom přesvědčil i tím, že dokázal číst jejich myšlenky.
Chtěli byste, aby někdo znal vaše myšlenky? Nejen ty dobré, ale i ty špatné? Jak byste se v přítomnosti takového člověka cítili? Já osobně bych se mu zdaleka vyhýbal. Moje myšlení totiž není vždy v pořádku. Občas se přistihnu při tom, že někomu přeji něco zlého. Jindy se usmívám, třebaže mé myšlenky nejsou radostné.
Ježíš umí číst myšlenky i pocity. Může si jako na videu přehrát nejen můj život, ale i vše, čím se od mého narození zabývala má mysl. Uf… Ještě že Ježíš není jen nějaký člověk, ale Bůh.
Poznání, že Bůh zná mé myšlenky i pocity, mi pomáhá bojovat s přetvářkou. Je možné, že když budu hrát roli dobrého člověka hodně přesvědčivě, najdou se lidé, kteří mé hře uvěří a budou mne považovat za svůj vzor. Na Ježíše to neplatí. On vidí do mého srdce i do mého myšlení. Zná mé myšlenky i pocity, a přesto mne miluje. Ví, co jsem si o něm myslel, a přece zemřel i kvůli mně. To nejsem schopen pochopit.
Pane, děkuji Ti, že Tvé čtení mých myšlenek a pocitů nemá vliv na Tvou lásku ke mně. Naplň i mé srdce stejnou láskou.
VLASTIMIL FÜRST 17. DUBEN 2014 ZAMYŠLENÍ