Zamyšlení na dnešní den24.5.2013 (-2, a máme po ovoci…, odpoledne deštivo, +5)
Ale to mám proti tobě, že už nemáš takovou lásku jako na počátku. (Bible, Zjevení 2‚4)
Láska, nebo odsouzení
Zdá se, že církev v Efezu zažívá podobnou zkušenost jako Izrael před vyjitím z Babylonu. Jeremjáš tehdy lidem v Jeruzalémě řekl: „Připomínám ti zbožnost tvého mládí, tvou lásku před sňatkem, jak jsi za mnou chodila pouští, zemí neosívanou“ (Jr 2‚2). Léta strávená na poušti byla časem oddanosti a věrnosti. Pak se ale věci změnily: „A já jsem tě zasadil, révu ušlechtilou, samou spolehlivou sadbu. Jak ses mi mohla proměnit v révu planou a cizí?“ (Jr 2‚21). Kdybyste si v určité situaci měli vybrat mezi správným učením a láskou, co byste si zvolili? Nevíme-li si s něčím rady, uděláme nejlépe, rozhodneme-li se milovat. Ve 13. kapitole 1. listu Korintským se píše, že pokud nemáme lásku, není nám správné poznání ani jednání k ničemu. Ellen Whiteová napsala: „Je lépe být v prosazování reforem o krok pozadu než se dopustit nějakého přehmatu. A pokud přece jen uděláme chybu, neměli bychom tím ublížit lidem.“
Vzpomínám si na jeden konkrétní příklad. Jel jsem navštívit muže, který se dopouštěl cizoložství. V mysli jsem si celou záležitost neustále probíral a zápasil jsem s tím, jak to vyřeším. Rozhodl jsem se jej bez obalu konfrontovat, protože jsem byl přesvědčený, že pokud svůj život nezmění, satan ho odvede od Krista úplně.
Když jsem však k němu přijel, nedokázal jsem o jeho problému hovořit. Místo toho jsem si s ním povídal o úplně jiných věcech. Několikrát jsem se sice chystal, že ho seznámím s hlavním důvodem své návštěvy, ale pokaždé jsem si to rozmyslel. Nakonec jsem odešel, aniž bych se o jeho problému zmínil. V duchu jsem si nadával: Ty jsi ale zbabělec! Co jsi to za kazatele? Bavíš se s ním a nejsi schopný říct mu pravdu.
Po dvou dnech mi onen člověk zavolal: „Pastore, od té doby, co jste byl u mě na návštěvě, mě Duch svatý neustále ponouká k tomu, abych se svým životem něco udělal. Věděl jste o mém problému, a přesto jste mě neponížil. Místo toho jste se ke mně choval mile a uctivě. Vaše laskavé jednání na mě mělo mnohem větší vliv, než kdybyste cokoli říkal. Chci si dát svůj život do pořádku. Mohl byste prosím přijet a popovídat si o tom?“
Lidé mají přirozený sklon být k druhým přísní a k sobě shovívaví. Přestaneme- li však být k lidem milosrdní, začneme jim ubližovat, i když budeme zastávat správné učení. Uděláme nejlépe, když budeme v obtížných situacích jednat s láskou a porozuměním.
Pane, pomoz mi nekritizovat druhé, dokud je neuvidím Tvýma očima a nebudu je milovat stejně jako Ty. Jon Paulien