I čadící knot chce svítit
Pane, chci zářit něžným světlem tvým
a nebýt očím bližních jen štípající dým.
Já však nezářím, ač chtěla bych.
Sama se nezměním, vždyť je ve mně hřích.
Když ty sám můj knot čadící mi občas přistřihneš,
nauč mě vděčně říct jen: „Pane, jak ty chceš.“
Ne dělat si jen co chci, co mě baví,
podlehnout přitom hříchu, který dobrem být se staví.
Ne, nelze žít bez tebe pod tvrdou zla jen knutou
a nechtít, nebo nevědět, jakou mi chystá sudbu krutou.