Já Jsem
(k Jitřence 13.5.2012)
Jsi jediný Bůh a není jiného
přirovnat k Tobě nelze žádného
z těch lidmi stvořených v touze
vládnout si bez tebe pouze
v Tobě se všechno protíná a sbíhá
i cesta má jakkoli je křivá
nakonec skončí přímo u tebe
věřím, že dokonce i mě do nebe
dovést chceš a se mnou mnohé další
je na čase skoncovat s hloupou falší
že člověk sám sobě bohem je
něco v této hře logicky nehraje
Bůh – ten je přece věčný
nekonečný a jedinečný
nerodí se a neumírá v čase
je vítězem ještě před zápasem
ví, co se děje ve vesmíru
i v lidské mysli najde škvíru
kterou by otázku mohl položit:
„Dokážeš, člověče, bez Boha svého žít?
Možná nechápeš, kdo je tvůj Stvořitel
pochyby mistrně zasévá nepřítel
opravdového poznání
však pohlédni si do dlaní
a uvidíš neopakovatelný obraz čar
nenajdeš jiný stejný pár
já tvořím neustále originální svět
sedni si k nohám mým, budu ti vyprávět
a nebude stačit tisíc nocí jako Šeherezádě
musíš se dozvědět ten příběh o Zahradě
kde začala poprvé lidská existence
a nit příběhu se rozeběhla tence
napříč dějinami světa a lidí
do další zahrady, v níž zlo sklidí
definitivní porážku svoji
a příběh, ač ještě nekončí, tím spojí
člověka opět s pravým Bohem
v Ježíši šanci má, kdo nemiluje slovem
ale převede myšlenku do činu.“
Bůh tak navzdory zločinu
který se stal v Getsemanské zahradě
a skončil popravou nevinného dík zradě
která se vlastně musela odehrát
dokáže, jak správně milovat:
až do konce, až do krajnosti
a zloba může pukat zlostí
nad vítězstvím života nad smrtí
s Bohem se setkáš a nemáš vyhnutí
i když se podřídit nehodláš
Bůh je milující Otec i Soudce náš
a jeho soudy jsou vždy spravedlivé
stačí, když pochopíš, že hřích sice prstem kýve
ale vzdaluje tě Bohu a tím životu,
když přijmeš cestu pokání, okusíš dobrotu
kterou ti dává Bůh ve svém odpuštění
v tu chvíli se ve tvém životě hodnoty změní
máš možnost dnes pochopit, jak se láska cítí,
dovol jí, ať tě před pádem do náruče své chytí…