Až jednou…
(podzimně melancholická)
Až přestanu tě milovat
až slunce zapomene hřát
až láska ve mně začne strádat
až radost zbičuje mi záda
až zhroutí se můj známý svět
až zmizí to co znám nazpaměť
až zjistím pozdě že vše visí tence
jen zavěšeno zlehka na myšlence
která se zmocní chtivě každé chvíle
kdy chovám se jak blázen pošetile
a neuhlídám svoje nastřádané city
kdo jsem já a kdo vlastně jsi ty?
(Pomezí 25.10.2014)