Zamyšlení na dnešní den 12.3.2013 (-5, nasněžilo mírně, do odpoledne roztálo,-5)
(opět se vyskytla chyba a text není ráno k dispozici)
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce;
neboť beze mne nemůžete činit nic. J 15‚1—8
Dospělý křesťan uznává svou dokonalou závislost na Kristu
Toto Kristovo sebepředstavení se od počátku líbí všem křesťanským výtvarníkům, takže motiv révoví často zdobí kostelní okna, stěny, kazatelny i věci určené pro stůl Páně. Ale méně se už líbí těm, kdo jsou v Kristově škole teprve krátce a mají to podobenství přijmout jako ilustraci svého postavení v Kristu. Obraz rostlinného těla totiž víc než kterýkoli jiný zdůrazňuje naši naprostou závislost na Kristu. Ratolesti se zelenají, když kmen svými kořeny dosáhne k dostatečnému zdroji vody a dává jim dostatek mízy. Nesou dobré plody, když kmen je ušlechtilý. A když k tomu Pán dodá: beze mne nemůžete činit nic, tak se nováčkové spolehlivě naštvou. Nechtějí mu to věřit a snaží se mu dokázat, že nemá pravdu. Vždyť toho přece tolik zvládnou, aniž ho volají na pomoc! Studují, vykonávají svá zaměstnání, zakládají rodiny, ba dokonce i pracují pro sbor, udržují církevní budovy a lákají lidi do sboru. Proč je Pán tak podceňuje? Copak neví, že oni už nejsou hříšníci, ale ti znovuzrození, kteří mu tady na světě zařídí, aby byl všude přijat jako Pán?
Všichni si jednou musí natlouci nos, zbavit se své nováčkovské pýchy a zjistit, že Pán pravdu má. Že děláme-li věci vskutku bez něho, pak se dříve nebo později projeví, že to vše je jen dílo lidské, které nemá hluboké základy a je pokřivené naší starou člověčinou. Že nám dochází dech spolu s naší únavou a s proměnami našich citů. V mnoha dalších případech také věřící s úžasem objeví, že Pán byl inkognito s nimi a působil. Že tzv. naše dílo není naše, ale jeho, neboť bylo neseno jeho láskou a mocí, kterou jsme přijímali skrze kázání Božího slova a modlitby. A že to, co skrze nás činil náš Pán, je dobré, je před Bohem hodno zmínky, vytrvá, je zaseto pro věčnost, i když z toho mnohdy neuděláme žádné velkolepé statistiky.
Čím je křesťan zralejší, tím více se v pokoře sklání a menší se, aby Pán mohl růst. Čím více roste v lásce ke svému Pánu, tím více mu poskytuje důvěry i místa ve svém životě. A tím méně je mu proti mysli, že je na svém milovaném Pánu zcela závislý. Vždyť On je Láska a Vítěz nad smrtí, On bojuje za nás tím nejlepším a nejúčinnějším způsobem a tvoří nové věci podle nepřekonatelné fantazie svého Otce. Dagmar Ondříčková