Zamyšlení na dnešní den 5.10.2012
Když nám Bůh tak mnoha způsoby projevuje své milosrdenství, dejte mu i vy sami sebe plně k službám. Taková oběť je mu nejmilejší, tím ho nejlépe můžeme uctít. Ř 12,1 (SNC)
PŘIJMĚTE VŠE, CO VÁM HOSPODIN DÁVÁ
Tak často se stává, že přes stromy nevidíme les. Jednotlivosti života se stanou cílem samy o sobě. Naše křesťanství se smrskne na dodržování pravidel, které postrádá svobodu, spontánnost a radost.
Pamatuji si krátký rozhovor, který jsem vedl s 94letou paní na jednom setkání. Když jsem pochválil, jak skvěle vypadá (protože opravdu vypadala skvěle), dostalo se mi přednášky o zlu, které se skrývá ve zmrzlině. „Nedotkla jsem se jí 63 let!“ zvolala stařenka triumfálně.
Znám mnoho horších věcí, než je zmrzlina. A nelíbí se mi náboženství, které je redukováno na seznam věcí, které mám dělat, a věcí, které nemám dělat.
Mince má ovšem i druhou stranu. Byť nesmíme ulpívat na detailech a drobnostech, život je z nich složený. Jednotlivosti není možné obětovat ve prospěch celku. To Pavel zdůrazňuje v dnešním čtení. I náš každodenní život, naplněný prací, spánkem, jídlem a dalšími obyčejnými věcmi, je důležitý. Život mimo sbor, mimo náboženství je ten, který máme obětovat Bohu.
Náboženství bylo kdysi v nadsázce definováno jako to, co děláme, když jsme sami. To je pravda, ale jen částečná. Náboženství, jak ho chápe Pavel, se také skládá z toho, co děláme ve veřejném životě. Křesťanství zahrnuje obě části, naši úplnou bytost, kterou máme obětovat oslavě Boha a jeho milosti.
Obětovat sama sebe Bohu neznamená odškrtávat si seznam. Je to spíše bezpodmínečné přijetí toho, co pro nás Bůh dělá. Z jistého úhlu pohledu to vypadá, jako bychom vše činili my. Skutečným činitelem je ale Bůh. To On způsobuje, že chceme a konáme podle jeho vůle (Fp 2,13).
Právě dnes přijměme to, co pro nás Bůh dělá. Upřeme naše zraky ne na sebe, ale na Hospodina. Dychtivě přijímejme Ducha svatého, radujme se z jeho vedení a ochotně se podřizujme jeho vládě.
Ježíši Kriste, prosím, žij ve mně právě teď.
—————————————————————————————————————————————-
Hospodin dává a já přijímám
a na mě záleží co s tím udělám
budu tím Boha chválit ctít
nebo mi něco může zabránit
chovat se přirozeně jako dítě
zlo plete neustále sítě
a jenom na mě záleží
komu mé srdce uvěří
a komu se rozhodnu dnes sloužit
svět po lákadlech mě nechá toužit
proto budu rozhodnutí svá
redukovat na to co se dělat má
k čemu mě vede moje poznání
ne aby mi Bůh svoje uznání
za dodržení pravidel projevil
on dal je aby každý člověk žil
i v krajině hříchu jako by hřích nebyl
a s každým jedná přesně jak to slíbil:
kdo Boha zná a životem ho ctí náležitě
kdo místo v srdci dal mu a miluji tě
nejsou jen slova ale závazek
kdo rozhodl se na plný úvazek
sloužit mu po život celý
a zůstat vůči světu bdělý
prosazovat pravidla království
ne silou ani mečem ale něžností
bratrské náklonnosti vůči druhům
a bez obav přirovná se k sluhům
kteří slouží věrně neustále
ne pro zisk ale k Boží chvále
aby tak Bůh byl vždycky vyvýšen