Jako v nebi, tak i na zemi
(24.9.2011 v 8,30 ráno)
Čím větší bezbožnost na zemi
tím větší úcta na nebi
andělé žasnou nad láskou
která šla na zemi s otázkou
zda stačí zachránit hříšníka
dnes vím, že když je veliká
je silnější víc než smrti objetí
hřích neudrží ve svém zajetí
nikoho,kdo se mu v Bohu vzepře
komupak Kristus neodepře
prožívat radost z vítězství
žil mezi námi a dobře ví
jak snadné by bylo podlehnout
a proto musel se vším hnout
a změnit pohled na Boha
aby ta stvoření ubohá
přestala žít v sebeklamu
že klidně s okem plným trámů
bližního mohou poučovat
jak měl by se správně chovat
aby směl Bohu na oči
a s pozdviženým obočím
sledovat,jak se bližní moří,
ne, jenom když ti srdce hoří
láskou bez kousku sobectví
pak ten, kdo stejně zná a ví
každičké hnutí tvého srdce
vztáhne své probodené ruce
a řekne ti:“vítej doma, dítě“
a staví mosty, plete sítě
a nabízí ti náruč svoji
tak utíkej k němu, lásce zdroji
a syť se tělem i krví jeho
a dej mu všechno, co máš svého
on promění to v zlato ryzí
a už si nebudete cizí
když láskou svou tě nasytí
i v temnotě světlo zasvítí
a jako plamen zářivý
můžeme svítit – já i vy…
pak v nebi je radost veliká
když pro Krista získáš hříšníka
aby se vydal na novou cestu
ne aby se tím vyhnul trestu
vždyť jen z lásky, jež z něj prýští
i hříšníci touží být zas čistí…