Každý hřích něco stojí 7.10.2012

Zamyšlení na dnešní den 7.10.2012

Podle zákona se skoro vše očišťuje krví, a bez vylití krve není odpuštění. Žd 9,22

.

ÚTESY LEVITICU

Většina křesťanských novoročních předsevzetí o pravidelném čtení Bible ztroskotá na útesech knihy Leviticus. Zdánlivě nekonečný výčet detailních postupů obětování a chrámových bohoslužeb, čisté a nečisté, očišťovací rituály – to vše společně má na čtenáře stejný vliv jako zvuk flétny na tančící kobru.

Proč všechny ty liturgické předpisy? Proč to každodenní krveprolití?

Americký teolog Eugene H. Peterson ve svém úvodu k Leviticu dává odpověď na tyto otázky: „První věc, která nás při čtení Leviticu zarazí … je, že svatý Bůh je skutečně přítomen v životě lidí a doslova každý detail je ovlivněn jeho přítomností. Vše v nás, naše vztahy i místo, kde žijeme, jsou pod Božím vlivem. Druhá důležitá věc je, že Bůh přivádí vše (skrze oběti, svátky a soboty) do své přítomnosti. My tedy, podobně jako starověký Izrael, stojíme v jeho přítomnosti každý den (Ž 139).“

Denní zabíjení zvířat a kropení jejich krví se dnešnímu člověku zdá odpudivé. Kněží byli v jistém smyslu náboženskými řezníky. Nicméně tyto rituály, které inicioval sám Bůh, skrývaly zásadní poselství.

Zaprvé, hřích něco stojí. Hřích nelze bagatelizovat. Ani sám Bůh nad ním nemůže mávnout rukou. Hřích zlehčují pouze ti, kdo poničili svou morální citlivost.

Na vážnosti hříchu neubrala nic ani moderní doba. Hřích něco stojí. Dnešní mediální doba se snaží přitáhnout pozornost pomocí šokování. Lidé zlehčují Boha i hřích. Překračují hranice tabu a vysmívají se jim. Ale hřích stejně něco stojí.

Zadruhé, očištění od hříchu vyžaduje krev. Ne krev býků a kozlů, telat a beránků, protože ta nedokáže člověka očistit. Hřích je přece morální povahy a nemůže být odstraněn mechanicky. Všechny oběti Leviticu totiž ukazovaly k jediné, nejvyšší oběti. K obětování toho, jenž byl veleknězem i obětí zároveň a jenž vzal naše hříchy s sebou na kříž.

Leviticus přináší poselství o spasení skrze víru. Bůh dal lidem předpisy, které vedly k odpuštění, pokud se jich lidé drželi. Za útesy Leviticu se skrývá milost.

—————————————————————————————————————————————-

Každý hřích vždycky něco stojí

člověka když se se zlem spojí

a nechá se spoutat nejen po těle

nemoci hned se hlásí vesele

a hříšník trpí nejdřív sám

tělo i duši má samý šrám

a to je pouhý náznak smrti

hřích totiž chce tě zcela zdrtit

porazit a obrátit v prach

už proto bys měl mít strach

kdykoli s hříchem jdeš do vztahu

neměl bys k tomu mít odvahu

a rozhodně s hříchem sám nechoď v boj

k tomu se ihned s Bohem spoj

na modlitbě a v pokání

jež pokušení zahání

a vede zpět ke Spasiteli

který tvoje rány zcelí

obváže tě a očistí

je dobře když člověk znejistí

a ptá se nejdřív svého Boha

zda rovně kráčí jeho noha

vždyť i Boha hřích už něco stál

ač od počátku s ním počítal

zlo vchází v různých podobách

a nachází skuliny v ohradách

kterými Bůh své panství chrání

zlo sílu má a tak se brání

podlostí a záludností

a také neskutečnou zlostí

to vše na sobě zakusil

Syn Boží když za nás zápasil

na kříži svůj vítězný boj

byl nahý a neměl žádnou zbroj

a nepodlehl pokušení svůdce

sestoupit z kříže a nemít ruce

navěky už probodené

tak získal zpět panství ukradené

a toho který k hříchu svádí

a krade lidem šťastné mládí

ohýbá jim hřbety prací

až do hrobu odkud se nenavrací

toho svůdce také hřích bude něco stát

už nebude schopen ničeho litovat

ponese plně tíži zodpovědnosti

za naše utrpení a naše bolesti

a také za potupnou smrt Ježíše

už nikdy neschová se do skrýše

odkud by prováděl své výpady

už nikdy se nevplíží do zahrady

a nezpůsobí smrt starce či dítěte

už dávno ztratil vládu nad světem

to jenom lidská nevíra

pořád mu dveře otvírá

a dává dočasně svou šanci

tomu nebeskému ztroskotanci

však přijde den a už se blíží

kdy ten který bojoval na kříži

svůj zápas jako zástupce všech lidí

přijde a každý sklidí

svou věčnou odměnu

možnost byla dána každému

svobodně se rozhodnout

do jaké loďky nasednout

zda plout vstříc Božímu království

nebo do satanova otroctví

a spolu s ním za všechny hříchy

neupřímnosti a pýchy

vzít jinou věčnou odměnu

kterou přál satan každému

kdo ve spojenectví s ním žil

on věčné nebytí vydobyl

lidem kteří ho poslouchali

a naivně si namlouvali

že budou žít vzdor své nevěře

jejich konec bude v ohnivém jezeře…

Přejít nahoru