Zamyšlení na dnešní den 27.2.2013 (-4, pošmourno, neslunečno, -2)
Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já. 1K 7‚8
Mýtus o tom, že ve dvou je život hezčí a člověk je šťastnější, než když je sám
Tak kdo má pravdu — mýtus, nebo inspirovaný apoštol Pavel? Mýtus může platit, ale pravidlem není. Problémy přicházejí zpravidla až poté, co se lidé vezmou. Manželství je rozkvět a pád. Radost a frustrace se navzájem střídají. Život nebude automaticky hezčí a šťastnější jen proto, že někoho milujete nebo s ním žijete v jedné domácnosti.
Jak jednou větou vyjádřit porovnání života v manželství a v „celibátu“? Napovím: Ve dvou se žije jinak než samotnému. Jak může dospělý jedinec odolat tlaku společnosti a rodičů, vyjádřenému větou: „Ty ses ještě nevdala (neoženil)? Jaké jsou vlastně výhody a nevýhody těch, kdo žijí samotní?
Vy samotní máte tu výhodu, že můžete všechno provádět podle svých přání, ale nevýhodu, že se můžete cítit na všechno příliš osamoceni. Vy, co žijete v partnerském vztahu, můžete mít výhodu v tom, že něco sdílíte se svým partnerem, ale také nevýhodu v tom, že musíte dělat kompromisy.
Jistěže všem svobodným přejeme, aby jednou prožili šťastné manželství. Ale nemáme neoprávněnou obavu, že ten, kdo se neoženil či nevdal, je „divný“? Proč by tomu tak mělo být? Jen proto, že je napsáno: „Není dobré být člověku samotnému“?
Někdy naopak může být lépe člověku, který je sám, než tomu, kdo se ve společensky vynuceném manželství trápí. Nejsme Adam a Eva v zahradě Eden. Žijeme v reálně pokřivené společnosti (je složená z lidí, jako jsem já a ty) a v porovnání s Adamem a Evou není normální ani jeden z nás. Každý jsme „svým způsobem zvláštní“.
Za jakého předpokladu platí, že ve dvou se to lépe táhne? Pokud oba táhnou za jeden provaz a ještě k tomu stejným směrem.
Pane Bože, mám nést břemena druhých. Prosím, nauč mě, ať na ně nenakládám další, která jim nejsou určena. Ani ta, která přináší manželství nebo celibát. Amen. M. a J. Fürstovi
Manželské štěstí je umění být šťasten ve dvou tak, jak by mohl být každý z obou, kdyby zůstal sám. Marcel Soubirau
—————————————————————————————————————————————
Ve dvou je život hezčí
ale rovnováha křehčí
a musíte brát stále do úvahy
že partner vyvíjí také snahy
prosadit svoje cíle
někdy musíte ujít míle
než sladíte svůj krok
a prožít nejeden rok
kdy byste rádi se vším praštili
na týden anebo na chvíli
a odpočinuli si od jeho řečí
nedá se žít jenom v křeči
a usmívat se když máte zlost
že musíte vzít na milost
partnerovy zlozvyky
a emancipovat návyky
když váš partner je muž
a sklapnout jako nůž
když je váš partner žena
jež nechce být přistižena
při tom co nedělá z ní dámu
ovládat kouzlo sebeklamu
myslíte že se vám vyplatí
kompromisy chudí i bohatí
ve vztazích často dělat musí
nejde v nich ale o pokusy
o přizpůsobení se ze zvyku
někdy to nejde bez povyku
klidně se spolu i pohádejte
a pak to zas do pořádku dejte
nenechte v krbu vyhasnout
a lásku pro únavu vychladnout
hledejte stále inspiraci novou
ne proto abyste šli s dobou
ale abyste neztratili z očí cíl
aby se tak váš život naplnil
a vy jste nikdy nelitovali
že jste se na cestě žití setkali…