Zamyšlení na dnešní den 30.8.2012
Zakládám si na tom, že kážu evangelium tam, kde o Kristu ještě neslyšeli; nechci stavět na cizím základu.
Ř 15,20
JÍT TAM, KAM DOSUD NIKDO NEŠEL
Co mají společného James Cook a apoštol Pavel?
Dne 27. října 1728 se v chaloupce z rákosu a hlíny, která se nacházela v Yorkshiru, narodil Jamesovi a Grace Cookovým chlapec.
Vyhlídky novorozeněte jménem James byly neradostné. Čtyři z jeho sourozenců zemřeli v pěti letech a jeden ve třiadvaceti. Jeho otec byl nádeník, který stál na téměř nejnižší příčce společnosti. Státní školy tehdy neexistovaly. Zdálo se, že život Jamese Cooka je předem nalinkovaný; bude pracovat na poli, pomáhat doma, chodit do kostela a nakonec jej pochovají na místním hřbitově.
James Cook však svůj osud změnil. V dospívání utekl k moři, kde postupně získal vysoké postavení u námořnictva a vyhrál volby do Královské společnosti. Díky tomu se dostal mezi intelektuální výkvět Londýna. Proslul třemi dlouhými námořními plavbami, které podnikl jako čtyřicátník.
Když v roce 1768 vyrazil na svou první plavbu, přibližně třetina mapy světa byla prázdná. Cook s odvahou zamířil právě do těchto nezaplněných míst a o tři roky později se vrátil s velmi přesnými nákresy, které se používaly až do konce 20. století. Postupně prozkoumal oblast ležící mezi Arktidou a Antarktidou a mezi severozápadním pobřežím Ameriky a severovýchodním pobřežím Sibiře. V době, kdy na Havaji zemřel na důsledky pobodání, urazil po moři více než 300 000 kilometrů, a to v nevelké dřevěné lodi.
„Ctižádost mě nevede jen tam, kde dosud žádný člověk nebyl, nýbrž až tam, kam se může člověk vůbec dostat,“ napsal si Cook do svého deníku. A právě v tom se podobal apoštolu Pavlovi, který píše: „Zakládám si na tom, že kážu evangelium tam, kde o Kristu ještě neslyšeli; nechci stavět na cizím základu.“
Je jen málo takových, jako byl kapitán James Cook. Je jen málo takových, jako byl apoštol Pavel. Většina z nás jde po vyšlapané cestě. Bůh nás však vyzývá, abychom zamířili tam, kde dosud nikdo nebyl, abychom kázali evangelium každému národu, rase a jazyku (viz Zj 14,6). Přeje si, abychom neotřele mysleli, abychom objevovali nová území a pluli k neznámým horizontům – a to všechno k jeho slávě.
————————————————————————————————————————————-
Zapomeň na vyšlapanou cestu svoji
nevede tam, kde se obzor s nebem pojí
nemáš na ní už dost motivace
a pořád je kolem tebe práce
kterou neudělá nikdo jiný
neboj se umazat si boty od hlíny
jít kudy známé cesty nevedou
mí andělé tě rádi povedou
jsi určený abys byl průkopníkem
ne unaveným ochotníkem
který pro přesycené hraje
cesta nevyšlapaná vede z ráje
přes pouště světa do zaslíbené země
nestrachuj se a důvěřuj ve mně
já jsem tvou hvězdou v temnotách
a vím, že utiším tvůj strach
z neznámého prostředí
má láska tvé obavy naředí
na přijatelnou míru
u mně ve vesmíru
je všechno v bezpečí
jen je třeba vyléčit
nemocné místo, Zemi
a to způsoby všemi
které jsou v souladu s mojí vůlí
nehodlám se už déle půlit
o vládu nad ní s odpadlíkem
je dost záludným protivníkem
a doslova mistrem zla
už mnohá noha uklouzla
na cestách prošlapaných
a mnoho mě tak drahých
se ocitlo v jeho okovech
už chápeš proč v těchto dnech
kdy téměř sečtena je vina
a blíží se návrat mého Syna
že pro ty které milost moje
sytila manou z mého zdroje
je důležité jít
a všechny připravit
na závěrečné scény dramatu
já držím se stále svého tématu
jen o jedno mi jde celou dobu
porazit zlo a jeho zlobu
se všemi důsledky odstranit
potom už celý vesmír klid
a pokoj bude mít po celou věčnost
a spasení pozemšťané mi svou vděčnost
jak zachránil jsem je v nejvyšší tísni
vyzpívají v nové písni
bude to píseň Beránkova
v utrpení vznikala její slova
a radost nekonečná je přemění
dnes pomyslně má ruka na tvém rameni
ti žehná na cestu – já celou znám ji
mé jméno je Immanuel – Bůh s námi….