Zamyšlení na dnešní den 28.12.2012 (-1, prší, -10)
Pokud mě každého rána probudí tvůj laskavý hlas, budu každý večer uléhat s důvěrou v tebe. Ž 143,8 (volný překlad)
NEŽ PŘIJDE NOVÉ RÁNO
Milost přináší klidný spánek. Šalomoun říká, že spánek muže, který pracuje, je sladký (Kaz 5,12). Má pravdu, ale ještě sladší je spánek člověka, který usíná s vírou, že ho ráno bude budit Boží laskavý hlas.
V roce 2004 C. Harry Causey, hudební ředitel Národního křesťanského pěveckého sboru ve Spojených státech, napsal krásnou ukolébavku nazvanou „Když se ukládám ke spánku“. Část slov písně zní takto:
„Měj mne ve své péči, Pane,
během noci celé,
drž mne v rukou, Otče,
než ráno přijde nové, než ráno přijde nové.“
Je zajímavé sledovat, jak se postoj ke spánku mění v průběhu lidského života. Jako děti toužíme zůstat vzhůru s „velkými“. Jsme si jistí, že přicházíme o tolik úžasných věcí, které podnikají, když my musíme do postele. Oni zůstanou vzhůru, smějí se, povídají si a mají se dobře bez nás.
Noelene a já máme dvě báječné vnučky. Holčičky jsou naše pýcha a obrovské potěšení. Horší je, že žijí na jiném světadíle. Přesto se vídáme jednou nebo dvakrát ročně a velmi často si telefonujeme.
Jednou jsme volali a telefon zvedla starší z vnuček. Povídali jsme si asi 20 minut, když mi řekla: „Chceš mluvit s Jacqui?“ Sluchátko tedy převzala její sestra a ta je neuvěřitelně výřečná. Povídá a povídá. Nešla zastavit, až jí Noelene přerušila: „Jacqui, miláčku, neměla už by ses jít koupat?“ „Ale babi,“ odpověděl dětský hlásek, „já už jsem vykoupaná a teď jsem v postýlce!“ Rošťanda se třicet minut místo spánku vybavovala s babičkou a dědou.
My starší spíme jinak. Těšíme se na odpočinek. Víme, že dobře se vyspat, je Boží dar. Pokud Ježíš nepřijde za mého života, přijde den, kdy se uložím k dlouhému spánku. Modlím se, abych zavřel oči ve víře v něho, mého Spasitele a Pána. On mne bude držet v rukou, než přijde nové ráno a probudí mne zvuk jeho laskavého hlasu.
—————————————————————————————————————————————-
Někdy spánek smrti zavře naše oči
kdo víru má ten doufá že zas vkročí
po probuzení z něho do nového rána
kdo důvěřuje slibu svého Pána
ten smrti bát se vůbec nemusí
i když ji možná bude muset okusit
a také i kus života s tím spojený
bolest ran které nejsou zhojeny
a doufat že i to napraví
v čase umírání Bůh který ví
že jako lidé se bojíme neznáma
nedohledných hlubin pod našima nohama
a výšin nekonečných nad naší hlavou
tehdy jen naděje je naší stravou
sytíme se jí a doufáme že zas
uslyšíme známý laskavý hlas
který nás naším jménem volá
věříme plně nebo jen zpola
toužíme probudit se v tom zvláštním ránu
přemýšlím někdy zda i já vstanu
a oblečená celá do běla
spatřím tvář svého anděla
který mě přivede na setkání
s tím který mě celou dobu chránil
a vodil po cestách své spravedlnosti
z pomíjivé všednodennosti
ze zápasů a někdy marných bojů
sytil mě manou ze svých zdrojů
a ukazoval mi že je lepší svět
a chtěl ať o něm začnu vyprávět
každému s kým v životě se setkám
ať na věcí důležitých seznam
napíšu si tváře těch lidí
ne na papír vždyť zlo všude slídí
ne tužkou která se snadno vygumuje
jako ten kdo příliš nemiluje
a mění své názory a vztahy často
je zapotřebí i v tomto mít jasno
ty tváře mi sama láska vepsat musí
přímo do srdce a ať si kdo zkusí
v tom seznamu dělat změny
láska ta nečachruje s jmény
láska druhým lidem vypráví
co ze své zkušenosti sama ví
o světě který bude zcela jiný
bez hříchu zla a jiné špíny
však zatím můžeme si být jisti
že Bůh svou milostí náš spánek jistí
a jeho hlas bychom se měli učit znát
mluví jím ten kdo má nekonečně rád
a jednou až přijde úplně nové ráno
naše jméno zavolá a my řekneme ano
a budeme vědět kdo nás uspával i probouzel
a sytil dobrotou a vzdaloval od hrůz a zel
kterými jsme měli být spoutáni
abychom nevěřili v toto svítání
když budeš usínat dnes na svém lůžku
a možná otevírat budeš tu starou knížku
přečti si o slibu že se vrátí zase
ten který prošel spánkem smrti kvůli naší spáse…