Zamyšlení na dnešní den 31.8.2012
Jako spolupracovníci na tomto díle vás napomínáme, abyste milost Boží nepřijímali naprázdno. 2K 6,1
OBEJMOUT MILOST
Slovo, které se zde překládá slovesem „přijímat“, znamená „přijmout s vděčností“ či „obejmout“. Bůh si nepřeje, abychom milost přijali pouze na rovině vědomí, nýbrž abychom milostí žili a předávali ji dál. Chce, abychom milost objali.
Pavel ukazuje, že milost je možné přijmout naprázdno. Můžeme podobně jako zrno z Ježíšova podobenství (Mt 13,5–7), které padlo na skalnatou půdu či mezi trní, přijmout Ježíše jako svého Spasitele, ale nikdy nedorůst do plnosti, kterou nám nabízí. Nabízí nám život, nejen záchranu před jistou smrtí. Křesťanský život začíná v okamžiku, kdy se vydáme Bohu a vstoupíme s ním do vztahu. Bůh si přeje, abychom byli proměňováni k jeho obrazu mocí Ducha svatého (2K 3,18).
Objímejme milost. A to nejen na začátku naší křesťanské cesty, ale po celou dobu. Milost je s námi každé ráno. Milost nás bezpečně dovede do království jeho slávy.
Kdy přijímáme milost naprázdno?
Když jsme nedbalí. Když Bůh hovoří a my jej neposloucháme. Když dovolíme tomuto světu, aby svým hlomozem přehlušil Boží hlas. Jeho hlas bude postupně slábnout a vzdalovat se, až jej nakonec přestaneme slyšet úplně. On sice bude mluvit dál, ale naše uši se uzavřou a přestanou jeho hlas vnímat (Iz 6,9.10).
Když milostí omlouváme hřích. Bůh nás volá k poslušnosti – ne k poslušnosti z lidské síly, nýbrž k poslušnosti z milosti. Bůh se nemění: To, co se mu protivilo v biblických dobách, se mu protiví i dnes. Přeje si, aby jeho lid zářil jako světlo v temnotách, uprostřed „pokolení pokřiveného a zvráceného“ (Fp 2,15).
Když k milosti přidáváme lidské myšlenky a skutky. Kdykoli se snažíme udělat na Boha dojem, kdykoli se pokoušíme být soběstační, zneužíváme milost. To bylo základem hereze, která byla rozšířená mezi křesťany v Galacii.
Když odmítáme žít milostí. Je možné o milosti číst v hebrejštině i řečtině, pamatovat si statě o milosti, osvojit si pádné teologické argumenty, a přitom se s milostí na vlastní kůži vůbec nesetkat.
Nepřijímejte dnes milost naprázdno, ale obejměte ji.
—————————————————————————————————————————————-
Milost kterou ti dal Král
přijmi a hned ji dávej dál
drž se jí je to správná cesta
a dbej ať se nestane z ní vesta
kterou bys oblékal ze zvyku pouze
milost tě vede pryč z duchovní nouze
ze zoufalství bez hranic
milost ti dává mnohem víc
ukazuje ti kudy jít máš
a také kdy ji zneužíváš
když přidáváš k ní něco svého
je jako z kovu bezcenného
mince co nemá hodnotu
ty však máš vnímat dobrotu
kterou ti Bůh v ní dává
milost je pro tebe dobrá zpráva
že někdo jiný zaplatil tvé dluhy
potěš tou zprávou i své druhy
Bůh dává ti v ní průvodce
on do náruče vzít tě chce
a milostí tě proměnit
ty pouze musíš pochopit
že poneseš ji jako pochodeň
na důkaz světu že byl obnoven
duchovní člověk ve tvém nitru
milost přichází v časném jitru
a touží tě provázet celý den
jen tak můžeš být spokojen
když obejmeš ji jako druha
milost se klene jako duha
a ty v ní smíš číst zaslíbení
že Bůh si činy z lásky cení
a proto ti sám příklad dává
milost je pokora i sláva
v níž zjevuje se Boží Duch
a přeje si ať stejný vzduch
dýchají dnes ve tvém okolí
ti co jak ty marně zápolí
ve svém boji s hříchem
milost tě naplní tichem
a ty o ní budeš přemýšlet
beze slov a prázdných vět
jen srdcem se budeš dotýkat
až pochopíš jak má tě rád
ten pro nějž nejsou záhady
tvá zákoutí a zahrady
které v sobě ukrýváš
až zatoužíš ať ještě víc ho znáš
až získáš v něm svůj ztracený klid
až lásku co přišla tě zachránit
nenecháš stát venku na prahu
já dobře vím chce to i odvahu
potom už nic nebude jako dřív
stane se nejúžasnější div
a celé nebe v údivu shlédne
nádhera světa totiž bledne
před zázrakem té proměny
již zamýšlí Bůh se všemi
kteří mu svěří své životy
on mění naše „já“ na“ty“….