Zamyšlení na dnešní den 25.12.2012 (-5, -1)
Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů. Mt 1,21
OSVOBODITEL
Jeho jméno bude Osvoboditel. Narodí se jako prvorozený syn panny, přijde z věčnosti a bude žít v cizí zemi. „Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy“ (L 4,18.19).
Novorozenec, ze kterého vyroste Osvoboditel, pláče. Pláče stejně jako plakal můj prvorozený syn, když se narodil do tohoto cizího světa.
Koleda „Tam v jesličkách“, ve které se zpívá „ovečky ho obklopily, chlapeček očka otevřel, ale malý Ježíšek ani trošku neplakal“, je úplně vedle. Ježíš plakal, když se narodil. Ježíš plakal, když otevřel oči. Osvoboditel nepřišel v těle nadčlověka. On byl krev naší krve. On chodil po stejných cestách jako my, cítil stejnou bolest a prožíval stejná trápení. Poznal, jaké to je, čelit pokušení pradávného nepřítele.
Poznal i smrt. Smrt, při které byl opuštěn Bohem, sám a zoufalý, a která ho přiměla volat: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ (Mt 27, 46).
Kam se poděla nevinná, dětská tvář novorozeňátka z jesliček? Miminko z Betléma visí přibité na kříži a umučené zlem světa.
A v tom je jeho osvobození. Pokušení uteklo poraženo a nakonec si podrobil i smrt. Smrt zemřela Osvoboditelovou smrtí.
Pokaždé když pohlédneme do tváře malého dítěte, vidíme tajemství. Každá lidská bytost nese záhadu bytí. Tvář se ptá, odkud jsme přišli a kým můžeme být. Každé miminko je písní naděje v tichém světě.
A to vše kvůli prvorozenému synu panny, který plakal, když se narodil, a který dostal jméno Osvoboditel. On rozbil okovy lidstva a dal nám volnost stát se lidmi, syny a dcerami Božími.
Narození betlémského miminka je zárukou naší budoucnosti. On je naplněním touhy věků, On je Immanuel (Bůh s námi) v našem životě. Jako touha národů se znovu vrátí. Osvoboditel, vítěz nad smrtí, vítěz nad hříchem se vrátí, aby se ujal vlády.
Podívejte se do tváře novorozeňátka a zahlédnete pokoj a tajemství.
Spolu s mudrci od východu se mu klanějme, přinesme mu dary a složme mu je k nohám.
—————————————————————————————————————————————-
Ve chlévě narozený syn
hned od začátku smrti stín
nad ním jako meč visí
teď zatím pokojně spí si
v náručí své matky
a všechny světa zmatky
nedotírají plně ještě
však sevřou ho jako kleště
přisají se a už ho nepustí
před strachem a závistí
stárnoucího krále
už jako dítě malé
útěk ho zachránil
a on vlastně celý svůj život žil
napůl mezi cestou a útěkem
nezavděčil se lidem všem
jednou provolávali mu hosana králi
a pak ho bili spílali mu láli
a dovlekli až na kříž
mezi zločince patříš
ječel zmanipulovaný lid
už stěží půjdou napravit
osudy těchto lidí
kdo seje vítr ten sklidí
důsledky svého rozhodnutí
když nechceš nikdo tě nedonutí
udělat věci proti tvé vůli
a neříkej žes to dělal kvůli
zájmu veřejnosti
i tehdy učení i lidé prostí
podlehli svodům mistra klamu
stali se obětí jeho stihomamu
který má v nebi počátek
a protože se nazpátek
věci vracet nedají
od pradávna lidé čekají
až vyplní se Boží sliby
a on sám napraví ty chyby
po moci toužícího anděla
i proto se země zachvěla
když smrt ho na kříži objala
na chvíli naděje skonala
v srdcích těch kdo ho znali
občas mráz mladé květy spálí
však nové vyrostou opět
smrt nedokázala v hrobě
udržet ho nastálo
hle nedělní ráno nastalo
a ze spánku smrti vstal
vítězně opravdový král
přinesl naději na život nový
a ten kdo v kalných vodách loví
už ví že dny jeho jsou sečteny
a brzy už zmizí ze scény
on i všechny stopy utrpení
to všechno díky narození
jednoho bezbranného dítěte
má výsadní moc nad světem
a osvobodit od hříchu mě i vás
dokud nevyprší milostí prodloužený čas…