Zamyšlení na dnešní den 29.10.2012 (-5, -3)
Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. J 1,1
PÍSEŇ Z VĚČNOSTI
Tajemný, znepokojující a hluboký je prolog Janova evangelia. Úvodní Janovu větu nelze přehlédnout. Jazyk je snadný, a to v českém překladu i v řeckém originálu, ale přesto nás nenechá v klidu. V Janově písni zní ozvěna věčnosti.
„Na počátku…“ odkazuje naše myšlenky zpět k prvním slovům Bible. „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi“ (Gn 1,1). Počátek ale odkazuje ještě dál než jen ke vzniku Země a sluneční soustavy. Předtím, než vznikl svět, než vznikl dokonce vesmír, než vzniklo cokoli materiální povahy, byl začátek všech začátků, které si jen umíme představit.
My lidé jsme bytosti v čase a prostoru. I když se dožijeme vysokého věku, třeba sta let, je náš život ve srovnání s věčností jako tečka. Stačí se podívat na nekonečný vesmír, nepředstavitelně prostorný. Světlu, které letí rychlostí 300 000 km/s, trvá miliony let, než doletí od hvězdy k naší planetě. Hvězda mohla vyhasnout před biliony let, ale my ji stále vidíme zářit na obloze.
A počátek, o kterém píše apoštol Jan, je ještě mnohem hlouběji v minulosti. Jan chce své čtenáře ujistit, že Slovo není žádným nováčkem na vesmírné scéně. Můžete se vrátit, jak daleko chcete, a Slovo bude vždy přítomno.
Slovo vstoupilo do časoprostoru. Vztyčilo svůj stan mezi námi, vzalo na sebe lidské tělo. Jan pouze zmíní preexistenci Slova a pak se věnuje slávě jeho vtělení, v němž se projevilo tolik božské „milosti a pravdy“ (J 1,14). Slovo se stalo tělem a lidé ho nazývali Ježíš. Vypadal jako kdokoli jiný, ale nebyl stejný. On byl vždy, již od věčnosti.
Při jakémkoli uvažování o Ježíši Nazaretském je klíčová zásadní otázka: Byl Ježíš pouze člověkem, nebo někým víc? Jan nás ujišťuje od samého začátku, že byl víc, mnohem víc. Ježíš je od počátku. Ježíš je Bůh.
Během lidských dějin si lidé vždy kladli otázku, zda Bůh nebo bohové existují a jak se s nimi dorozumět. Snažili se naklonit si je na svou stranu nebo alespoň usmířit. Jan říká, že Bůh je. Od věčnosti. A Bůh se stal člověkem. Opustil věčnost a vstoupil do času a prostoru. Přišel, aby nás zachránil.
Ježíš.
—————————————————————————————————————————————-
Tvé slovo je věčná zpráva
od počátku až po tvůj návrat
zní stejná láskyplná melodie
před Bohem se těžko co skryje
dívá se člověku na ruce
a také rovnou do srdce
a kdo je málo pokorný
ať dívá se na nezměrný
vesmír jež se kolem klene
a na malost svou si nevzpomene
zasažen dotekem věčnosti
on osobně přišel přemostit
vzdálenost mezi ním a námi
neukrývá se za hvězdami
na trůnu královském
přišel se rozdat všem
každý si může od něj vzít
to ujištění že zachránit
přišel by kohokoli
a ty teď můžeš zvolit
jakou píseň se naučíš zpívat
nemá smysl se jenom dívat
a být mimo dění
jsi součástí té scény
je krvavá i něžná
nevídaná i běžná
tak jak se život žije
a jeho melodie
se otiskuje ve tvé duši
a málokdo to zřejmě tuší
ač tóny každého originálně zní
až přijde den ze dnů poslední
melodie spojí se v jediný chór
a bude se valit jak voda z hor
a vesmír celý zaplaví
svým vyznáním tak jásavým
a bude vzdávat Bohu čest
že on je cílem našich cest…