Zamyšlení na dnešní den 15.2.2013 (-5, -4 ) koupeno 600 kg briket
Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému Bohu buď čest a sláva na věky věků. Amen. 1Tm 1‚17
O pravdivém obrazu manželského života
Napsala mi nedávno jedna dopisovatelka, že o manželství by se snoubencům neměla říkat plná pravda, protože pak rázem zestárnou o desítky let. Mladí staří pak nezažijí léta krásné, ale klamavé iluze. A tak tu stojí proti sobě dvě představy: ta první — budeme si říkat od začátku celou pravdu, anebo ta druhá — budeme klamat, až se „doklameme“ k pravdě.
Co je správnější?
Žil jednou jeden vojevůdce, který měl jednu výraznou vadu. Jeho pravá noha byla kratší. A viditelně. Pozval si malíře a poručil mu, aby jej vyportrétoval co nejvěrněji. Mistr neváhal a namaloval skvělé plátno — a na něm vojevůdce s jednou nohou kratší. Když obraz představili v generálním štábu, malíř byl okamžitě popraven. Byl pak povolán další malíř. Ten namaloval generalissimovi obě nohy stejně dlouhé. Byl ovšem taktéž popraven.
Třetí malíř s hrůzou vytvořil scénu z bitvy, kde se velitel kryje v zákopu první linie. Velitel klečí na jedné noze, a tak není vůbec vidět, že by byl postižen. Malíř byl za toto dílo bohatě odměněn. Jistěže tento portrét nebyl zcela realistickým vyobrazením onoho velitele. Pravdou bylo, že vojevůdce měl jednu nohu kratší, ale zároveň byl skvělým stratégem, který by se neměl za co stydět, kdyby se nechoval jako hlupák vraždící malíře.
O manželství platí zároveň, že je krásné, a stejně tak i to, že je dočasné. To je realismus! Skutečností je, že v manželství jsou si manželé pomocí, a zároveň jeden druhého omezují. A pokud chceme znát jen jednu pravdu a ty další zalžeme do kouta, budeme platit za svou pošetilost zklamáním. Jak mnoho literatury a řečí propaguje úžasné manželství, ke kterému se každý může dopracovat! Jak mnoho hořkých poznámek zklamaných manželů zase vnucuje manželskému životu skepsi bez ideálů! Pravda je však prostá: protože nejsme ideálními lidmi, není ani náš vztah ideální. Přesto má smysl držet manželství, pracovat na něm a hledat cesty, jak žít ve svazku, který Pán Bůh spojil. Daniel Kvasnička
—————————————————————————————————————————————
Život je iluze i realita
ten rozpor pravdivý obraz skýtá
o povaze mezilidských vztahů
někdy se podobáme vrahům
když přetneme začínající vztah
a jindy zase vidíme marnost snah
udržet při životě svoje ideály
i když by sebevíc za to stály
lež ve vztazích má jednu nohu kratší
a pošetilost na začátku bývá sladší
než na svém hořkém konci
kdy zklamání zvoní všemi zvonci
umíráček tvojí naivitě
to zklamání možná svedlo by tě
abys dalších pokusů zanechal
jen hlupák by však z boje utíkal
flinta se do žita neháže
teprve čas přece ukáže
jak se věci doopravdy mají
někdy mnohé sněhy nejdřív ztají
a uteče možná i hodně vody
však nám tu nejde o závody
trpělivost ve vztahu se vyplácí
jen sleduj jak se skepse vytrácí
a čas přináší náruč růží
ženě i jejímu muži
jako odměnu že vytrvali
ve vztahu který by někdy sami vzdali
když zklamání jim hořklo v nitru
a přece vždycky v novém jitru
se láska znovu probouzela
a stírala zklamání jim z čela
tak spolu celý život ti dva prožili
i když se zdálo že to bude na chvíli….