Zamyšlení na dnešní den 25.11.2012 (+1,j.vítr, zataženo, +2)
V něm je náš pokoj, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Ef 2,14
HROCH A ŽELVA – NEUVĚŘITELNÝ PŘÍBĚH O PŘÁTELSTVÍ
Z Keni pochází půvabný příběh o jednom netradičním přátelství. Kdo by čekal, že hroch může navázat vztah se želvou?
Hrošík jménem Owen, jak ho pokřtili strážci parku, byl teprve mládě, ale už vážil kolem 300 kg. Při povodni Owena smetla řeka Sabaki a odnesla ho až do Indického oceánu. 26. prosince 2004 se zatřáslo mořské dno a vytvořilo vlnu tsunami. Ta udeřila také na pobřeží Keni a nebohého Owena vyvrhla na břeh.
Hroši jsou silně sociální zvířata a mláďata zůstávají s matkou až do svých čtyř let. Owen ztratil svou hroší maminku v rozbouřené vodě. Traumatizovaný hrošík hledal náhradní matku a našel ji v želvě obrovské žijící v přístavu Mombasa. Stoletá želva rychle přijala svou novou mateřskou roli.
Hroch chodí za želvou jako za svou matkou. Když se přiblíží někdo cizí, Owen začne být agresivní a chrání želvu, jako by chránil svou biologickou matku. Hroch a želva, neobvyklý pár, spolu plavou, jedí i spí.
Skeptik ve mně by nad příběhem pravděpodobně mávl rukou, ale doprovodné obrázky mluvily jasnou řečí. Zároveň jsem si vzpomněl na biblická přátelství, která také překonávala hranice a očekávání.
Rút a Noemi. Jejich přátelství obrací na hlavu všechny vtipy o tchyních.
David a Jónatan. Další nezvyklý vztah. Princ a pasáček. Jeden zrozen k tomu, aby byl králem, druhý k témuž povolán. Měli být konkurenty, ne nejbližšími přáteli.
Rút a Bóaz. Kdo by dokázal předpovědět, že se jejich vztah vyvine až k manželství. Rút je bez domova, beze cti, vdova a navíc cizinka. Bóaz je starší, zámožný a těší se úctě. Ale nakonec najdou k sobě cestu (tedy Hospodin jim cestu k sobě navzájem ukáže).
Z jejich svazku přijde o tři generace později na svět největší izraelský král. Na jeho vládu budou od té doby s nostalgií vzpomínat generace jako na zlatý věk. A po mnoha dalších generacích se narodí „Ježíš Kristus, syn Davidův, syna Abrahamova“ (Mt 1,1). S ním padnou starobylé bariéry předsudků, rasové nadřazenosti a nepřátelství. On se stal naším pokojem a sjednotil nás sám se sebou.
—————————————————————————————————————–——————-
Předsudky rády staví bariéry
nepřátelství slaví premiéry
za každého věku
nedočká se nikdo vděku
když vybočuje z davu
a odmítá svou hlavu
strkat do písku jak pštrosi
plášť odvahy se těžko nosí
ve společnosti zbabělých
které do kouta vlastní hřích
zahnal jak stádo zvěře
kdo staví na pověře
s omylem počítat musí
snad jednou se mu zhnusí
ty rychlé soudy laciné
dříve než sám zahyne
v ohni odsouzení
je Jeden co všechno mění
s ním bariéry padají
a lidé co se neznají
se mezi sebou bratří
kdo skutečně se spatří
očima jimiž On ho vidí
pokorně vyznává že se stydí
a lituje že nemiloval dost
a přijímá novou budoucnost
z jeho milosrdných dlaní
nechce vzpomínat ani
na bariéry z předsudků
je rád že se vyhnul rozsudku
který byl za nepřátelství cenou
a získal za vyznání jeho směnou
víru a naději a lásku
a taky odpověď na otázku
kdo mohl by v nebi vůbec být
už netrápí se tím a má klid
který mu odpuštění dává
tak pracuje jen láska pravá
kterou nabízí ti pravý Bůh
od předsudků i dnes čistí vzduch
nevyvyšoval nikdy žádnou z ras
vždyť zemřel za každého nás…