Tvůj táta měl 28 když si mě bral
to už ses mi pod srdcem ozýval
a bývalo až posvátné ticho
když večer vleže zkoumali jsme břicho
kde ruce i nožičky jsi vystrkoval
a pak jsi se zase klidně choval
na svět se ti asi moc nechtělo
stačilo ti tenkrát mé tělo
jako úkryt plný bezpečí
těhotenství se jako nemoc neléčí
ukončuje se třeba operací