Zamyšlení na 29.3.2014 (-3. mlha velká, 0 )
Zázrak neruší zákon
Tu mu Ježíš pravil: „Ne abys o tom někomu říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“ Mt 8,4
Včera jsme spolu četli příběh muže, který byl Ježíšem zázračně uzdraven ze svého malomocenství. Mohl se zase podívat domů. Těší se, jak příjemně překvapí své blízké, když vtom od Ježíše uslyší: „Ne abys o tom někomu říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal – jim na svědectví“ (Mt 8,4).
Ještě nemůže jít domů. Musí naplnit ustanovení zákona o malomocenství, který byl na Boží příkaz vydán Mojžíšem v době putování Izraele do zaslíbené země. Jen kněz mohl člověka, který trpěl malomocenstvím, prohlásit za čistého. Pokud se tak nestalo, platila slova knihy Leviticus: „Malomocný, který je postižen, bude mít šaty roztržené, vlasy na hlavě neupravené, vousy zahalené a bude volat: ‚Nečistý, nečistý!’ Po všechny dny, co bude postižen, zůstane nečistý. Je nečistý. Bude bydlet v odloučení, jeho obydlí bude mimo tábor“ (Lv 13,45.46).
Našeho malomocného uzdravil sám Bůh. Proč tedy Ježíš trvá na tom, aby se k tomuto zázraku ještě vyjádřil kněz? Copak kněz je víc než Bůh? Ne, ale Ježíš nás tím chce něco naučit.
Vzpomínám na kamaráda, který byl zázračně uzdraven v době, kdy měl podle lékařů zemřít na rakovinu. Po modlitbách celého sboru lékaři zjistili, že je zdravý. Přesto tomuto člověku doporučili, aby změnil životní styl, hlavně pak jídelníček. Měl se vyhýbat těžce stravitelným pokrmům a naopak dávat přednost syrové stravě…
Uběhlo pár let. Šel tehdy na svatbu sestry. Měl připraveno jídlo, na které byl zvyklý. Kamarádi mu říkali, ať si dá řízek. Je přece zdravý. Po dlouhém přemlouvání nakonec podlehl pokušení a ochutnal. Začal pak jíst normálně. Věřil, že vše je v pořádku. Po několika týdnech zemřel. Lékaři mu už nemohli pomoci.
Tento příběh nás vede k poznání, že zázrak neruší zákony. I když jsem zázračně uzdraven, neznamená to, že se mohu znovu vrátit ke svým dřívějším nezdravým stravovacím návykům. Naopak, musím si své zdraví chránit a udělat maximum pro jeho udržení.
Ježíš posílá uzdraveného ke knězi. Po jeho dobrozdání měl obětovat dar jako projev vděčnosti a teprve pak mohl jít domů. Není to zbytečná byrokracie? Nemohl se Ježíš tomuto zákonu vyhnout? Copak hrozilo nějaké nebezpečí?
Zákon, na který se Ježíš odvolává, dal Židům prostřednictvím Mojžíše sám Bůh. Když dnes tyto zdravotní zákony v knize Leviticus studují vědci, žasnou nad jejich genialitou. Ježíš dobře věděl, v čem je síla tohoto zdravotního doporučení. Proto tak dbá na jeho dodržování.
Pane, nechci Tvůj zákon plnit jen z povinnosti. Pomoz mi, abych ve Tvém zákoně neviděl zbytečnou byrokracii. Vím, že jsi své zákony vydal pro mé dobro. Udělám nejlépe, když se jimi budu řídit.
Vlastimil Fürst 29. Březen 2014 Zamyšlení