Zamyšlení na dnešní den 10.1.2014 (-1, deštivo a vítr, polojasno až slunečno, -2)
„Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť,
aby byl pokoušen od ďábla.“
(Mt 4‚1)
Duch svatý doprovází Ježíše na poušť
Vzpomínáte si ještě na svou první cestu do školy? Já jsem se na ni těšil. Starší bratři už do školy chodili a já se nemohl dočkat, až budu chodit také. Konečně přišel první školní den po prázdninách v roce 1964. Na zádech jsem měl novou aktovku, v ní penál s plnicím perem. Těšil jsem se, že ve škole dostanu slabikář a početnici, které jsem si dříve tajně prohlížel u svých bratrů. A přece, když mne maminka přivedla do třídy a pak odešla, cítil jsem obavy z toho, co přijde. Najednou jsem tam byl sám s úplně cizími lidmi.
Poté, co Matouš popsal Ježíšův křest, připojuje ke svému vyprávění další napínavý příběh: „Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla“ (Mt 4‚1). To je zvláštní text. Opravdu chtěl Duch svatý, aby se Ježíš dostal do pokušení? Může nás Bůh vést do pokušení? V modlitbě, která je mezi křesťany známá pod názvem „Otčenáš“, jsme vedeni k tomu, abychom prosili: „A neuveď nás v pokušení…“ Chce Matouš naznačit, že Bůh nás může pokoušet?
Vraťme se k Ježíšově cestě na poušť. Myslím, že termínem „veden“ chce Matouš říci něco jiného než to, že za Ježíšovým pokušením máme vidět Boha. Bible říká zcela jasně, že pokušitelem je ďábel — což v češtině může znamenat „našeptávač“.
Proč tedy Matouš píše, že „Ježíš byl Duchem veden na poušť, aby byl pokoušen“? Mohu tomu rozumět i tak, že byl Duchem na poušť doprovázen. Duch Boží s ním byl na poušti i v době jeho pokušení.
Nezapomínejme, že před pokušením byl Ježíš na poušti čtyřicet dnů. Celou tu dobu nic nejedl a ďábel přišel, když už byl Ježíš hladem zesláblý.
Co Ježíš těch čtyřicet dnů na poušti dělal? To můžeme odvodit z toho, co se píše o Ježíši později. Když byl unaven, odcházel na pustá místa, aby se modlil. Hledal tak čas a klid pro rozhovor s Bohem, svým nebeským Otcem.
Vedl-li Boží Duch Ježíše na poušť, pak cílem nebylo pokušení, ale poslední soustředění před veřejnou službou lidem. Službou, která nakonec vyvrcholila dobrovolnou obětí — smrtí, která nám přinesla záchranu od naší vlastní věčné smrti.
Na rozdíl od maminky, která mne nechala ve škole a odešla, Duch svatý s Ježíšem zůstal. Byl s ním, když k němu přišel ďábel, aby jej pokoušel. Bůh nenechal svého Syna v pokušení samotného. Byl s ním prostřednictvím svého Ducha.
Ani my nejsme opuštěni v pokušeních a svodech. Podle poslední kapitoly Matoušova evangelia řekl Ježíš na adresu všech, kteří s ním chtějí spolupracovat: „A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“
Pane, je dobře, že jsi byl se svým Synem, když ho chtěl ďábel svést z cesty, na jejímž konci je má záchrana. Děkuji Ti, že díky jeho vítězství mohu i já věřit, že se s Tvou pomocí také stanu vítězem.