Zamyšlení na dnešní den 15.1.2014 (-4, zataženo, mrholení, +4) rodičák
„Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: ‚Jsi-li Syn Boží,
řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.‘ On však
odpověděl: ‚Je psáno: Ne jenom chlebem bude člověk
živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘“
Mt 4‚3—11
V pokušeních nejsme sami
„Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: ‚Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.‘ On však odpověděl: ‚Je psáno: Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘
Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu a řekne mu: ‚Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen!‘ Ježíš mu pravil: ‚Je také psáno: Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.‘
Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: ‚Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.‘ Tu mu Ježíš odpoví: ‚Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat‘“ (Mt 4‚3—11).
Už třikrát jsme uvažovali nad setkáním Ježíše a ďábla na poušti. Zkusme se za něj zaměřit ještě jednou.
Při čtení celého příběhu vyniká jedna zvláštní skutečnost: ve všech třech pokušeních Ježíš začíná svou obranu citací Starého zákona. A přitom mohl jednat jinak. Možná mohl říci: „Satane, chvíli počkej. Zajdu do synagogy na krátkou poradu se znalci zákona. A pak se uvidí…“ Nebo jeho odpověď mohla znít: „Víš co, ďáble, dej mi trochu času, budu o tom přemýšlet. Přijď zítra a dám ti odpověď.“
Jenže Ježíš takto nejedná. Okamžitě pokušení odmítá a zdůvodňuje to Božím slovem. Ve chvíli, kdy ho ďábel pokouší, se ani nemodlí. Neptá se svého Otce, zda má z kamení udělat chléb, ani s ním nediskutuje, zda by ho andělé chránili, kdyby skočil z chrámu. Nekonzultuje s Bohem ani otázku, může-li se poklonit svůdci…
Tento příběh nám přináší důležité ponaučení: V pokušení nemusíme být sami! Naučíme-li se jako Ježíš důvěřovat Božímu slovu — Bibli, bude tato důvěra spojená se znalostí Písma tou nejlepší obranou v pokušeních. Pomůže nám vnímat přítomnost Boha v našem životě i v těžkých životních situacích.
Představme si, jak by to asi dopadlo, kdyby si David, když pozoroval koupající se Urijášovu manželku, připomenul sedmé přikázání varující před smilstvem.
Zemřel by Abšalóm pověšený za zapletené vlasy na stromě, kdyby respektoval páté přikázání hovořící o úctě k rodičům?
Ježíš obstál, protože důvěřoval svému Otci a také dobře znal Písmo. Stejnou možnost v pokušeních máme i my. Bible nám může být stejným pomocníkem, jako byla Ježíši při jeho setkání s ďáblem na poušti.
Pane, děkuji Ti, že i Tvůj Syn používal Tvé slovo jako obranu před svodem a pokušením. Pomoz mi, aby se mi Bible stala stejnou zbraní, až se setkám s pokušením i pokušitelem.