Zamyšlení na dnešní den 19.2.2014 (-1, oblačnost, 0) dnes změna účtu a žádost o platební i debetní kartu
„Varujte se konat skutky spravedlnosti před lidmi,
jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce
v nebesích. Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj
budit pozornost…“
Mt 6‚1—4
Dobročinnost v Božím duchu
„Varujte se konat skutky spravedlnosti před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce v nebesích. Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen pravím vám, už mají svou odměnu. Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice, aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí“ (Mt 6‚1—4).
Po přečtení tohoto textu jsem si ve vyhledávači na internetu zadal termín „dobročinnost“. Během krátké chvilky se na obrazovce objevila informace o tom, že jen v mé rodné češtině bylo nalezeno 4112 odkazů. Dokonce jsem se dověděl, že kdybych si chtěl založit svou vlastní dobročinnou organizaci, mohu napsat objednávku jedné právnické fi rmě a ta mi ji vytvoří „na klíč“. Stačí zaplatit a pak už se nejen mé, ale i vaší dobročinnosti meze nekladou…
Pán Ježíš žil v prostředí, kde bylo hodně lidí odkázáno na pomoc druhých: nemocní, vdovy, sirotci a také bezdětní staří lidé. Ti všichni žili z toho, co jim dali druzí.
Dnes se setkáváme s dvojí dobročinností. Jedna je díky zprávám v novinách a televizi vidět už z dálky. Pokud má někdo známé novináře nebo reportéry v televizi a je slavný, má větší šanci, že mu lidé na jeho prospěšnou činnost dají více peněz než těm, o kterých se nemluví. Bez mediální podpory se tento druh dobročinnosti vlastně ani dělat nedá. Buďme rádi, že v naší zemi máme ADRA, Charitu, Červený kříž a mnohé další nadace, které dokážou naše peníze proměnit v konkrétní pomoc lidem v nouzi.
Ta druhá dobročinnost není tak nápadná. Je to práce, o které se nepíše v novinách ani o ní nejsou pořady v televizi. Jedna má příbuzná denně navštěvuje nemocné a staré lidi ve svém blízkém okolí. V době, kdy jí bylo sedmdesát sedm, klidně sedla na kolo a jela na druhý konec vesnice navštívit staroušky, na které jejich nejbližší zapomněli. Protože k této činnosti nepotřebuje peníze, nemusí se starat o mediální pozornost a vůbec ji netrápí, že o tom vědí jen ti, kterým pomáhá.
Pavel nás vyzývá: „V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas“ (Ga 6‚9). Možností, jak pomáhat druhým, je dnes spousta. Můžeme poslat dárcovskou esemesku, aniž bychom přitom opustili svůj domov. Nebo můžeme jít navštívit někoho, kdo je sám, a nabídnout mu naše přátelství, čas a pozornost, každý podle svého obdarování.
Pán Ježíš k tomu dodává, že i když o naší dobročinnosti nikdo nebude vědět, On o ní ví a nezapomene na ni. Možná jednou budeme potřebovat pomoc my a On pak pošle někoho, kdo se o nás postará. A kdyby nebyl nablízku žádný ochotný člověk, pošle svého anděla.
Pane, nauč mne vidět kolem sebe lidi, kterým bych mohl pomoci. Naplň mé nitro radostí, že mohu být součástí Tvého týmu, který se netrápí tím, že se o něm nepíše v novinách a není středem televizních kamer.