10.4.2014 (-1, deštivo, kroupy, vítr, +1)
Jen úžas nestačí
Lidé užasli a říkali: „Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?“ Mt 8,27
Včera jsme byli u toho, když Ježíš pohrozil bouři a ta se utišila: „Lidé užasli a říkali: ‚Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?’„ (Mt 8,27).
Ježíšův život je plný zázračných činů. Uzdravil tisíce nemocných, křísil mrtvé, několika chleby a rybami nasytil tisíce lidí. Mnozí posluchači za ním šli s vírou a očekáváním, že zažijí něco velkolepého. Čekali zázrak, nad kterým by mohli žasnout. Když se dočkali, prožívali euforii.
S každým dalším opakováním zázračného uzdravení nebo vzkříšení ale nadšení opadalo. „To už jsme přece jednou viděli,“ říkali lidé v zástupu. „Proč Ježíš neudělá něco lepšího? Proč si nevymyslí nové triky?“
Ježíš se podobnými poznámkami nenechal odradit a dál pokračuje ve své činnosti. Jeho cílem není bavit lidi. Nechce se dostat do televizní show. Přišel, protože nás má rád. Na naši planetu ho přivedla láska. Proto zde uzdravoval, probouzel mrtvé k životu, uklidnil bouři, chodil po vodě a procházel zdí. Jeho cílem nebyly zázraky, ale uzdravení lidí ze všech nemocí – tělesných i duchovních.
Ježíš to vše dělá s touhou, aby se díky tomu člověk vrátil k Bohu. Tím vším, co dělal a mluvil, nám chtěl dokázat, že se Boha nemusíme bát. Ze všech jeho zázraků můžeme cítit Boží zájem o hříšného člověka.
Při čtení dnešního textu bychom si měli položit zásadní otázku: Proč chci doprovázet Ježíše? Co od něho čekám? Pokud mne k tomu motivuje touha po zázracích, snaha prožívat neustále vzrušení, pak s Ježíšem dlouho nevydržím. Po zázračném nasycení zástupu, ve kterém bylo pět tisíc mužů, žádají svědci tohoto zázraku Ježíše, aby je tak sytil každý den. Ježíš jim odpoví, že jejich hlad není možné nasytit chlebem a rybami. Může je zachránit víra v Ježíše jako Božího Syna, který je chlebem života.
Reakci posluchačů popsal Jan: „Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili. Ježíš řekl Dvanácti: ‚I vy chcete odejít?’ Šimon Petr mu odpověděl: ‚Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života. A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží“ (J 6,66-69).
Lidé, které k Ježíši přivedla jen touha spatřit nějaký úžasný zázrak, ho nakonec zase opustili. Chyběl jim vztah s Ježíšem. Měli pouze závislost na mocných činech, které jim přinášely stejné vzrušení jako drogy narkomanům. Po čase zjistili, že být s Ježíšem je už netáhne, a tak šli hledat vzrušení jinam…
Pane, chraň mne před závislostí na zázracích a mocných činech. Pomoz mi najít naplnění mých emočních potřeb ve vztahu s Tebou a také ve službě mým duchovním sourozencům. Nechci být mezi těmi, kteří Tě opustí.
VLASTIMIL FÜRST 10. DUBEN 2014 ZAMYŠLENÍ