11.4.2014 (-1, polojasno bez deště, -3)
Setkání s démony
Když přijel na druhý břeh moře do gadarenské krajiny, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobů; byli velmi nebezpeční, takže se nikdo neodvážil tudy chodit. A dali se do křiku: „Co je ti po nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit dříve, než nastal čas?“ Mt 8,28.29
V předchozích dnech jsme s Ježíšem a učedníky pluli na rybářské bárce. Přečkali jsme hroznou bouři. Teď je ráno a my se těšíme na chvíli spánku. Místo, kde kotvíme, je pro naši relaxaci jako stvořené. Je úplně opuštěné, nikde žádná civilizace. Vidina odpočinku je tak silná, že bychom ji mohli skoro nahmatat. Učedníci se už těší, až si po pár metrech vyberou to správné místo a zavřou oči. Víčka jim už padají…
Matouš, který tuto příhodu znal z vyprávění, napsal: „Když přijel na druhý břeh moře do gadarenské krajiny, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobů; byli velmi nebezpeční, takže se nikdo neodvážil tudy chodit. A dali se do křiku: ‚Co je ti po nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit dříve, než nastal čas?’„ (Mt 8,28.29).
Umím si představit, jak rychle při tomto setkání učedníky jejich ospalost přešla. Už je jim jasné, proč je tohle místo opuštěné. Lidé se mu vyhýbají ze strachu před dvěma šílenci, kterým Ježíš celou skupinu přivedl přímo do rány. Pokud by podobnou situaci popisovali dnešní novináři, psali by o napadení pokojných turistů nebezpečnými psychopaty. Matouš ale napsal, že příčinou jejich stavu nebyla duševní choroba, ale posedlost démony – padlými anděly. Kdyby to napsal současný novinář, asi by dostal vyhazov z práce a hned nato by ho poslali na léčení…
Ježíš často hovoří o nebezpečí, které hrozí od zlých andělů, bytostí, které nepocházejí z naší země, ale přišly k nám z vesmíru: „Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou. Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte!“ (L 12,4.5).
Existence temných sil – démonů – je podle Ježíše životní realitou. I když se lidé smějí našemu učení o satanovi, on existuje a rád takové lidi nechává v nevědomosti. Ví, že ten, kdo na něho nevěří, nemá šanci. Bytosti, o kterých Ježíš hovoří, mají schopnosti vymykající se našemu chápání. Chceme-li s nimi bojovat sami, nemáme šanci.
Apoštol Pavel měl své osobní zkušenosti s takovým bojem: „A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát…“ (Ef 6,10-13).
Žijeme ve světě plném násilí. Lidé se snaží zabezpečit své domy proti zlodějům. Montují další zámky na dveře, staví vysoké ploty, instalují drahé alarmy. To vše ze strachu o svůj majetek. Podle Bible bychom měli raději svou pozornost věnovat ochraně proti nadzemským silám zla.
Pane, děkuji Ti, že mi nabízíš ochranu před démony. Díky, že s Tebou jsem v bezpečí v jakkoli složité situaci. Ty jediný jsi totiž silnější než všechny síly zla. Proto se Tě chci držet i dnes.
VLASTIMIL FÜRST 11. DUBEN 2014 ZAMYŠLENÍ