4.4.2014 (+1, polojasno, pak slunečno, +7)
Král, který trpí s námi
Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil, aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: `On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.´ Mt 8,16.17
V době základní vojenské služby jsme se na důstojníky dívali jako na přerostlé kluky, které baví hrát si na vojáky. Jen ty cínové vyměnili za skutečné. Mezi nimi však byla jedna výjimečná postava. Na rozdíl od ostatních ho nebavilo hrát si na vojáky. Byl to odborník, spojař, který měl rád svou práci. Jeho rota pravidelně vyhrávala všechny armádní soutěže spojařů. Kolegové byli v jeho věku už většinou plukovníky. On byl stále jen nadporučík, protože měl odvahu říkat i nepopulární pravdy.
Když jsme v zimě odjeli na cvičení do šumavských lesů, netušili jsme, co nás čeká. Uhodily silné mrazy. V kabině auta nám teploměr občas ukazoval víc než třicet stupňů mrazu. A my jsme spali ve srubech, kde pouze u kamen byla teplota nad nulou. Nadporučík Jelínek se tehdy rozhodl, že zůstane s námi. Když jsme si mysleli, že něco v tom mrazu nejde, on nám ukázal, jak to dělat. Neměl problém vzít na záda dvacetikilovou cívku s dvojlinkou a pak s námi pochodovat patnáct kilometrů. Večer nás učil, jak se obléct, abychom v armádním spacáku do rána nezmrzli. Když zjistil, že důstojník odpovědný za zásobování přivezl málo jídla, během dvou dnů zjednal nápravu.
Díky tomuto cvičení získal respekt u všech kluků v naší rotě. I ti největší ulejváci plnili jeho rozkazy do puntíku.
„Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil, aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izajáše: ‚On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl’„ (Mt 8,16.17).
Ježíš přišel na svět ukázat skutečnou povahu Boha. Není to Bůh, který sedí někde v nebi, daleko od pozemské bitvy mezi dobrem a zlem. Když bylo třeba, sestoupil na naši zemi a bojoval s námi. Stal se obyčejným člověkem, který na svém těle cítil bolest, zimu, hlad a další útrapy, jež musíme snášet i my. Rozumí našim starostem, protože něco podobného sám prožil.
Ve Starém zákoně je několikrát napsáno, že Bůh sestoupil z nebe na naši zemi. Sestoupil, aby udělal něco, co by nešlo vykonat od jeho trůnu. Osmnáctá kapitola knihy Genesis například popisuje, jak Bůh sestoupil, aby hovořil s Abrahamem o zničení Sodomy a Gomory i o milosti, kterou je ochoten dát všem, kteří včas odejdou do bezpečí.
Ve třetí kapitole knihy Exodus zase můžeme číst o tom, jak Bůh sestupuje, aby se mohl setkat s Mojžíšem, když přišel čas k ukončení otroctví Abrahamových potomků v Egyptě.
Třicátá čtvrtá kapitola stejné knihy popisuje uzavření smlouvy mezi Bohem a Izraelem. Aby k této smlouvě mohlo dojít, sestoupil Bůh na horu Sínaj, kde se setkal s Mojžíšem, který na tutéž horu musel zase vystoupit.
Ježíš nemá problém snížit se na naši úroveň. Ví, že opačně to není možné.
Pane, děkuji, že mi rozumíš. Jsem rád, že mám Boha, který se nebojí sestoupit ke mně, vezme mne za ruku a pomůže znovu povstat a pokračovat v započaté cestě do Jeho království.
Vlastimil Fürst 4. Duben 2014 Zamyšlení