Zamyšlení na dnešní den 4.9.2012 +10◦C/
Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.
Žd 4,16
TRŮN MILOSTI
Všechny texty Písma, které hovoří o milosti, jsou plné radosti, ale tento jí přímo přetéká. O milosti se v něm hovoří hned dvakrát. Jednou je řeč o trůnu milosti a podruhé o nalezení milosti v pravý čas. Můžeme říct: „Z centra milosti ve vesmíru k nám přichází milost v čase, kdy to nejvíce potřebujeme.“
Prorok Micheáš se ptá: „Jak předstoupím před Hospodina? S čím se mám sklonit před Bohem na výšině?“ (Mi 6,6).
Tuto otázku si kladou zbožní muži a ženy od nepaměti. Mnozí z nich sami sobě ubližovali, postili se, odpírali si spánek. Podnikali dlouhé poutě, činili pokání. Podobně jako mnich Martin Luther plnili vše, co jim církev nařizovala. A přesto se i nadále cítili prázdní a nejistí.
Jen v Ježíši Kristu můžeme najít jistotu. Jen když duchovním zrakem spatříme zázrak jeho vtělení a smrti na kříži, kterou jsme po právu měli zemřít my, najdeme pokoj a ujištění, po nichž naše srdce prahnou.
Díky němu můžeme mít jistotu, že jsme v nebi vítáni. Patříme tam, protože jsme synové a dcery nebeského krále. Boží přítomnost nám přestává nahánět hrůzu. Trůn milosti stojí uprostřed vesmíru.
Jelikož je to trůn milosti, můžeme k němu směle přistoupit. Nemusíme se krčit a ponižovat, ale můžeme k němu přijít jako ke svému otci, který nás z celého srdce miluje.
Z tohoto trůnu k nám proudí milost – milost, která nám pomáhá. Tato myšlenka vychází ze slov Listu Židům: „Protože sám prošel zkouškou utrpení, může pomoci těm, na které přicházejí zkoušky“ (Žd 2,18). V tomto kontextu je milost silou, díky níž vítězíme a již dostáváme v pravý čas.
„Žádný vichr, který skučí,
ani vlna, která ničí,
nemůže náš život ohrozit,
když k trůnu milosti půjdeme se skrýt.“
Hugh Stowell
—————————————————————————————————————————————-
Trůn milosti z nějž Bůh vládne
a neunikne mu zlo žádné
a taky dobro a laskavost
nebo krutá lhostejnost
vše před Jeho očima
co končí i co začíná
On o všem ví a má záznamy
a přesto denně dává mi
mou nutnou dávku k přežití
lék na němž závisí životy
všech kteří bloudí světem
Bůh dává jak malým dětem
a také své milosrdné ujištění
že jednou se nejen scéna změní
až navrátí se ráj ztracený
a ti, co byli bezcenní
pro svět v němž zlo kvetlo
ve světě který byl peklo
usednou k nohám Spasitele
ti co ho měli za Přítele
a také za bratra nebo sestru
dík víře v Něj uniknou trestu
který v poháru existuje
pro ty nad nimiž se neslituje
ani milosrdný Bůh
jen jezero a sirný puch
jsou připraveny pro zrádce
nelze se vyhnout otázce
kterou Bůh položí každému
bez ohledu na strach a na trému:
Byla láska tvou životní motivací?
Byla-li pak strach se ztrácí
a tam kde láska nebyla
není dál možné předstírat
že bez lásky lze v nebi přežít.
Takovým nezbude než prostě nebýt….