Zamyšlení na dnešní den 7.12.2013 (-5, silný vítr, sněžení, -6)
Buďme veselí, protože tento můj syn byl mrtev,
a zase žije, ztratil se, a je nalezen.
(L 15‚23.24)
Marnotratní synové
Billymu bylo dvanáct let, když se jeho otec a můj manžel rozhodl ukončit svůj život. Náš život se kvůli tomu zcela rozsypal. I když byl Billy stále kamarádský a mezi vrstevníky oblíbený, vyskytla se u něj posttraumatická stresová porucha, která způsobila krátkodobý výpadek paměti. Jeho prospěch ve škole se rapidně zhoršil. Ale to nejhorší mělo teprve přijít. Billy začal zkoušet kouření marihuany. Po maturitě a neúspěšném prvním semestru na vysoké škole začal Billy trávit většinu času poleháváním, lenošením či užíváním drog, zatímco já byla v práci. Když jsem už podruhé v jeho pokoji objevila trávu, varovala jsem Billyho, že příště to bude naposled a že bude muset opustit náš dům.
S manželem jsme předtím vedli svou domácnost v křesťanském duchu a podle křesťanských zásad. Kdybych Billymu toto chování nadále tolerovala, pošpinila bych Boha a z dlouhodobého pohledu bych ublížila i Billymu. Když jsem pak opět našla u něj v pokoji marihuanu, vyhodila jsem ho z domu. Toto rozhodnutí mně rvalo srdce, protože byl mým jediným dítětem.
Když jsem plakala a modlila se, zachytila jsem silné vnuknutí od Boha: „Udělej to. Odevzdej Billyho do mé péče.“ Příkaz svého Pána jsem poslechla. Dala jsem Billymu do počátku nějaké peníze, ovšem s varováním, že mu dlouho nevydrží. Musel si najít práci, bydlení a spolubydlícího. Na vystěhování jsem mu dala lhůtu dvou měsíců a během dalších několika dní jsem se mu co nejvíce vyhýbala, abych nepodlehla emocím. Věděl, že to myslím vážně.
Během jednoho náročného období v práci mi Billy zavolal a poděkoval mi za „vyhození z domu“ (jeho slovy). Řekl mi, že mu to prospělo a že už jsem to měla udělat o rok dříve. Musela jsem si sednout. Uplynuly teprve dva týdny ode dne, kdy jsem mu dala ultimátum, a už si našel spolubydlícího, práci a bydlení. Nyní, o dva roky později, byl Billy v práci povýšen, hradí si náklady studia na vysoké škole a začal své přátele přivádět k nám do sboru. Dokonce začal dávat desátky a řekl mi, že se díky tomu „cítí jiný“.
Bůh vůči nám oběma použil tvrdou podobu lásky, aby způsobil pozitivní změnu. Já jsem se naučila Bohu plně důvěřovat a Billy se naučil odpovědnosti a drogy opustil. Chvála Bohu za to!
Sue (Forewer Family)