Zamyšlení na dnešní den 22.1.2014 (-5, nasněžilo, -6)
„Když spatřil zástupy, vystoupil na horu;
a když se posadil, přistoupili k němu jeho
učedníci. Tu otevřel ústa a učil je: Blaze
chudým v duchu, neboť jejich je království
nebeské…“
Mt 5‚1—11
Bůh, který dává štěstí
„Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je: ‚Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně‘“ (Mt 5‚1—11).
Ježíš věděl, že už před ním bylo mnoho reformátorů, kteří dokázali v lidech probudit touhu po změně. Lidé uvěřili a nadchli se. Po čase ale nadšení vyprchalo a přišel zase všední, každodenní, šedý způsob náboženského života.
I lidé v zástupu kolem Ježíše znali vzestupy a pády svého hledání Boha. Proto během naslouchání Ježíši přemýšleli i nad tím, zda bude tento učitel jen dalším z řady probuzeneckých kazatelů, nebo přinese něco nového. Diskutovali o tom, zda to bude právě On, kdo provede revoluci a svrhne nenáviděné Římany. Mnozí se už těšili, jak tento moudrý a mocný mistr zbaví Izrael okupantů.
Když Ježíš usedá, aby učil, jsou lidé kolem něj plni očekávání. Touží po svobodě a po změně. Věří, že tento učitel bude konečně ten pravý, který naplní jejich touhy a očekávání.
O čem bude dnes Ježíš kázat? S jakou výzvou přijde? V minulých dnech hovořil o potřebě změny pro všechny, kteří se chtějí podílet na království nebeském. A to lidé kolem něj chtějí, proto jdou za ním. Čekají, že z nich vytvoří základ budoucí osvobozovací armády. Armády, která vyžene nejen Římany, ale i všechny kolaboranty.
Ve chvíli, kdy všichni čekají revoluční kázání a výzvy k povstání, se Ježíš najednou posadí a vyzve všechny kolem, aby se posadili také. Dav se usadí a uklidní, všichni ztichnou a Ježíš promluví. Jeho hlas zní klidně. Mluví úplně jinak než kazatelé té doby.
Lidé, kteří ještě před chvílí očekávali charismatické výzvy k povstání, najednou poslouchají kázání o štěstí. Dozvídají se, že mohou být šťastní i bez toho, že by vyhnali okupanty. Poslouchají jednotlivé rady, které je mají naučit šťastnému životu.
Ke štěstí nevede změna okolností a prostředí ani změna druhých lidí kolem mne, zvýšení platu nebo nové zaměstnání. Podle Ježíše štěstí není v tom, co nás obklopuje. Je v nás. Já rozhoduji o tom, zda budu šťastný, radostný, pokojný a vyrovnaný.
Pane, děkuji Ti, že mi nabízíš změnu mého života. Děkuji, že mne chceš naučit životnímu stylu, který přináší trvalé štěstí. Štěstí, které není závislé na tom, co mám, ale na tom, kým jsem.