Zamyšlení na dnešní den 25.2.2014 (-4, námraza, polojasno, -1)
„Otče náš, jenž jsi na nebesích,
buď posvěceno tvé jméno.“
(Mt 6‚9b)
Jedinečné jméno
„Otče náš, jenž jsi na nebesích, buď posvěceno tvé jméno“ (Mt 6‚9b).
Ježíš prosí, aby bylo „posvěceno Boží jméno“. To se nám v situaci, kterou jsem naznačil už včera, může jevit jako komické. Jak může být posvěceno jméno, které Židé zapomněli? To přece není možné.
Když jsem si pořídil první počítač, syn ještě nechodil do školy. Kamarád, který pracoval jako informatik, mi počítač „zahesloval“. Kdo neznal heslo, počítač nespustil. Malý Vlastík měl stanovený čas, kdy mohl počítač používat ke svým hrám. Vždy, když chtěl na počítač, jsem ho spustil, zadal jsem heslo a pak teprve mohl vstoupit do mé pracovny a chvíli si hrát.
Jednoho dne jsem spustil počítač a vložil heslo. Na obrazovce se objevilo hlášení: „Zadal jste nesprávné heslo, zkuste to znovu.“ Zkusil jsem to podruhé a hlášení se opakovalo. Se záložním heslem jsem dopadl stejně. Během mého marného snažení jsem najednou za dveřmi pracovny uslyšel dětský smích. V té chvíli mi to došlo. Zavolal jsem šestiletého Vlastíka a ten se přiznal, že heslo změnil. Chtěl jsem, aby vše vrátil do původního stavu, ale on se jen zasmál a svým dětským hláskem mi řekl: „Tati, když jsem to zvládl já, tak to zvládneš i ty. To bys přece měl umět sám! A pak utekl za maminkou. Nakonec jsem po marných pokusech zavolal kamaráda a ten mi po telefonu poradil, co mám dělat.
Mnohá náboženství pojímají jméno svého Boha jako heslo k požehnání. Jako PIN, který jim umožní přístup k bankovnímu kontu. Protože stárnu, mám občas chvíle, kdy se bojím, že zapomenu PIN své platební karty a budu bez peněz. Zatím se mi to sice nestalo, ale co až to přijde? Kdo mi pomůže?
Ježíš ve své modlitbě říká: „Buď posvěceno tvé jméno.“ Nehrozí i nám, že když nevyslovíme správně Boží jméno, On nás neuslyší, a tedy ani nevyslyší? Nemají pravdu lidé, kteří tvrdí, že jen ten, kdo se modlí k Jehovovi, může být vyslyšen? Jakou modlitbu vlastně Bůh vnímá?
Výraz „posvětit“ je odvozen od výrazu „svatý“. A Boží jméno je svaté. Je tedy oddělené. Je jiné než ta ostatní. Proč? Protože i Bůh je svatý. Liší se od všeho ostatního. Pohané věřili, že je spousta bohů. Řekové dokonce postavili oltář neznámému bohu, aby měli jistotu, že se jim nebude mstít nějaký neznámý bůh, na kterého zapomněli.
Podle Ježíše je jen jeden Bůh, Stvořitel, který převyšuje celé stvoření. Když se k němu modlím, vím, že mě slyší. A protože jméno v židovském prostředí vyjadřuje charakter, vím, že se modlím k Bohu, který je jedinečný, svatý a dokonalý. K Bohu, který mě bezmezně miluje a slyší mě, kdykoli se na něho obrátím.
Modlitba k tomuto jedinému Bohu nemá žádný PIN, není chráněna žádným přístupovým heslem. K Bohu může přijít každý člověk, který ho hledá a touží po jeho lásce. Není to Bůh, který se nám mstí, ale je to náš milující nebeský Otec.
Pane, děkuji Ti, že mne slyšíš. Posvěť v mém životě své jméno.