9.6.2014 (asi +6, jasno a přes den úmorné slunečné vedro, +20 ve 20 hodin…)
Chrám, nebo Spasitel?
A nečetli jste v Zákoně, že kněží službou v chrámu porušují sobotu, a přesto jsou bez viny? Pravím vám, že zde je víc než chrám. Mt 12,5.6
V závěru rozhovoru s farizeji, kteří mu vyčítají, že jeho učedníci svým jednáním znesvěcují sabat, obrátí Ježíš pozornost k jejich hlavnímu problému: „A nečetli jste v Zákoně, že kněží službou v chrámu porušují sobotu, a přesto jsou bez viny? Pravím vám, že zde je víc než chrám“ (Mt 12,5.6).
Co má Ježíš na mysli, když říká: „Pravím vám, že zde je víc než chrám“? Ke správnému pochopení se musíme podívat do Starého zákona. V knize Exodus je popsáno, jak Bůh oznamoval text smlouvy, kterou chtěl uzavřít s Izraelem:
„Všechen lid pozoroval hřmění a blýskání, zvuk polnice a kouřící se horu. Lid to pozoroval, chvěl se a zůstal stát opodál. Řekli Mojžíšovi: ‚Mluv s námi ty a budeme poslouchat. Bůh ať s námi nemluví, abychom nezemřeli.’ Mojžíš lidu odpověděl: ‚Nebojte se! Bůh přišel proto, aby vás vyzkoušel, aby bylo zřejmé, že se ho budete bát a přestanete hřešit’„ (Ex 20,18-20).
Bůh hovoří ke všem. Lidé se ale bojí. Stále mají před očima to, co se stalo v Egyptě, když farao odmítl respektovat Boží vůli. Proto chtějí, aby s Bohem komunikoval Mojžíš, a Bůh jejich přání respektuje.
Mojžíš pak jde několikrát na horu, aby tam rozmlouval s Bohem. To ale není moc efektivní. Proto Bůh vyzývá Mojžíše, aby mu postavili „stan setkávání“. Vysvětlil mu, k čemu má být tato svatyně určena:„Ať mi udělají svatyni a já budu bydlit uprostřed nich. Uděláte všechno přesně podle toho, co ti ukazuji jako vzor svatého příbytku i vzor všech bohoslužebných předmětů…“ (Ex 25,8.9).
O chvíli později dodává: „Tam se budu s tebou setkávat a z místa nad příkrovem mezi oběma cheruby, kteří budou na schráně svědectví, budu s tebou mluvit o všem, co ti pro Izraelce přikážu“(Ex 25,22).
Chrám, o kterém Ježíš hovoří, měl být místem setkávání s Bohem. Nyní je ale Bůh mezi nimi v osobě svého Syna Ježíše Krista. Nemusejí za ním do chrámu. Mohou se s ním setkat ve městě, na tržišti, u řeky, v horách i u jezera. Bůh bydlí mezi nimi, a oni si toho nevšimli. Mají o svém Bohu jiné představy a Ježíš jim do jejich modelu Boha nezapadá.
Podle jiného překladu Ježíš říká: „Říkám vám ale, že je tu někdo větší nežli chrám.“ Vlastně tím farizeům říká, že svým přístupem k chrámu ve chvíli, kdy je mezi nimi Bůh, přestupují přikázání:„Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh…“ (Ex 20,4.5).
Bůh osobně navštívil svůj lid, ale oni ho nepoznali a nepřijali. Jak smutné. Jsou tak zaujati krásou chrámu, že nevnímají přítomnost Mesiáše, kterého čekají a na kterého se těší. Pro chrámové zlato nevidí Boha, který se prochází mezi nimi. Dokonce i jeho zázraky považují za dílo ďábla.
Pane, stejné nebezpečí hrozí i mně. I mně se může stát, že Tě přehlédnu, protože budu příliš soustředěný na teologii, liturgii nebo se budu příliš zabývat hříchy lidí v mém okolí. Pomoz mi, ať si každý den znovu dobře uvědomím, že Ty jsi víc než chrám.
VLASTIMIL FÜRST 9. ČERVEN 2014 ZAMYŠLENÍ