20.5.2014 (+5, +10, slunečno)
Skutečný nepřítel
A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může duši i tělo zahubit v pekle. Mt 10,28
Žijeme v době, která je výjimečná mírou „strašení“, kterému je vystaven každý člověk. Bojíme se terorismu i globálního oteplování, obáváme se o naše úspory v bance. Po zprávách v televizi máme strach vyjít na ulici, protože to vypadá, že je svět jen samá špína a násilí.
Když Ježíš dává svým učedníkům poslední rady před jejich první misijní cestou, hovoří s nimi i o strachu: „A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může duši i tělo zahubit v pekle“ (Mt 10,28).
O kom tu Ježíš mluví? Kdo nás může zahubit v pekle? Pavel píše: „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla“ (Ef 6,12).
Apoštol varuje před bytostmi, které nemají původ na naší planetě. Má na mysli mimozemšťany, kteří se postavili proti Bohu. Jejich vůdce Bible nazývá ďáblem. Pokud si představujeme ďábla jako čerta s kopyty a ocasem, velmi se mýlíme. Prorok Ezechiel ho popsal takto: „Byl jsi věrným obrazem pravzoru, plný moudrosti a dokonale krásný. Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy: rubínem, topasem, jaspisem, chrysolitem, karneolem, onyxem, safírem, malachitem a smaragdem. Tvé bubínky a flétny byly zhotoveny ze zlata; byly připraveny v den, kdy jsi byl stvořen. Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost“ (Ez 28,12-15).
Tento cherub byl nádherný. Podle apoštola Pavla se ještě dnes „sám satan převléká za anděla světla“(2K 11,14). Ďábel je nebezpečný nepřítel. Proto před ním Ježíš varuje.
Měli bychom si položit jednu velmi důležitou otázku: Chce Ježíš, abychom se báli ďábla? Přeje si, abychom byli vystrašení? Když si znovu přečteme celý oddíl, zjistíme, že je to přesně naopak. Ježíš varuje před problémy, nic nezastírá. Současně nás ujišťuje, že s ním se nemusíme ničeho bát. Lidé nám mohou ublížit, ale Bůh to vše může napravit. Jen v jednom případě nám nemůže pomoci – když se přidáme k silám zla.
Existuje obrana proti silám zla? Mohu se nějak pojistit proti nebezpečí, že se nechám svést ďáblem? Apoštol Pavel radí: „Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám“ (Jk 4,7). Jediný způsob obrany je neustálá přítomnost v Boží blízkosti. Ďábel se Boha bojí „jako čert kříže“. Dobře ví, že Bůh je mocnější než on.
Když Ježíš varuje před ďáblem, pak jen proto, abychom si uvědomili nebezpečí, které nám hrozí. V Ježíšově přítomnosti ale můžeme být klidní, jako malé dítě usínající v maminčině náruči.
Pane, děkuji Ti za varování. Chtěl bych Ti být stále nablízku. Pokud se ale někdy vzdálím, pomoz mi prosím najít cestu zpět. Vím, že jen u Tebe jsem v absolutním bezpečí. Vezmi mne proto do své náruče.
VLASTIMIL FÜRST 20. KVĚTEN 2014 ZAMYŠLENÍ