Zamyšlení na dnešní den 17.12.2012 (-5, deštivo, -4 )
Chvalte Hospodina, všechny národy, všichni lidé, chvalte ho zpěvem, neboť se nad námi mohutně klene jeho milosrdenství. Hospodinova věrnost je věčná! Haleluja. Ž 117,1.2
ŽALM 117
Žalm 117 má pouze dva verše. Jeho pozoruhodnost ale netkví v délce, nýbrž v obsahu. V žalmu lze identifikovat tři témata, a sice chválu, velikost Hospodinovy lásky a trvalost jeho věrnosti. Jmenovaná témata se vinou celým žaltářem jako zlatá nit, a proto není od věci chápat Žalm 117 jako zhuštěnou knihu Žalmů.
Všechny žalmy jsou postavené na chvále. Jedná se o písně, které vyvyšují Hospodina, Stvořitele nebe a země a Boha Izraele. Čestně a otevřeně pojmenovávají jádro lidského bytí. V žalmech zní radost i smutek, štěstí i zoufalství, potěšení i bolest. Jsou okamžiky, kdy je žalmista hotov se vším skoncovat, jindy se vznáší na obláčku. Někdy poskakuje a tančí, jindy je na konci svých sil. Vždycky se ale nakonec obrátí k Bohu. Čeká na Boha a věří, že mu přispěchá na pomoc.
Bez ohledu na životní situaci, žalmy chválí Hospodina. Jejich motto by se dalo shrnout: Život je jenom v Bohu, bez Boha je jen smrt.
Žalm 117 při své omezené délce obsahuje zajímavý prvek. Volání není směřováno Božímu lidu, ale „národům“, tedy pohanům. I oni jsou zváni, aby se připojili k oslavě a vzývání Boha Izraele. Zaprvé proto, že „se nad námi klene jeho milosrdenství“. Ne jeho veliká moc. Ne jeho mocné činy v dějinách. Ani jeho spravedlnost. Jeho milosrdenství. Jan lapidárně shrnuje klíčový rys Božího charakteru: „Bůh je láska“ (1J 4,16). To je největší a nejúžasnější pravda ve vesmíru.
Zadruhé, je to proto, že „jeho věrnost je věčná“. A je to tak! „Velká je tvá věrnost.“ I kdyby každý člověk na zemi byl lhář, On zůstane pravdivý. Každé jeho slovo lze uložit do banky. Všechno se mění, kazí a ničí, ale Hospodin zůstává věrný.
Eugene Peterson přeložil Žalm 117 takto:
„Jeho láska se zmocnila našich životů. Boží věrné cesty jsou věčné. Haleluja!“ ( Ž 117,2).
—————————————————————————————————————————————-
Bez ohledu na životní situaci
to jediné co skutečně lze přát si
je aby život který člověk žije
byl písní a její melodie
aby vyznávala vděčnou chválou
komu dík náleží za lásku neskonalou
která se v milosrdenství nad námi klene
Bůh věrný je i když se s ním přeme
o svoje domnělá práva
on jako Otec nám dává
to co je pro nás nejlepší
z Jeho úst neuslyšíš lži
neslibuje co splnit nemůže
raději beze slibů ihned pomůže
když v náhlé nouzi se ocitáš
když život svůj mu odevzdáš
jsi s ním na straně vítězů
zbaven pout a řetězů
kterými tě hřích u sebe
držel a cestu do nebe
chtěl ti tak odepřít
jen Jeden se s ďáblem přít
o tebe může smysluplně
když tvá loďka na špatné vlně
odplouvá směrem k vodopádům
někdy se člověk neubrání pádům
které se jeví tragicky
však kdo s Bohem počítá navždycky
tomu i přes zdánlivé pády
a hořkou příchuť zrady
které se občas dopustil
a svoji neschopnost aby smyl
ze sebe všechnu svou špínu
Bůh odpouští vyznanou vinu
a jen z toho se lze opravdu radovat
že vede nás k sobě do zahrad
kde konec se s počátkem setká
tu touhu nám do srdce vetkal
náš jediný opravdový Přítel
Bůh Stvořitel a Vykupitel…